Historie SDH České Heřmanice

Úvodní slovo

V roce 2015 slavíme 130 od založení požárního sboru v Českých Heřmanicích. V tomto časovém období se skrývá mnoho obětavé dobrovolné práce několika generací občanů z Českých Heřmanic, Borové a Netřeb.  

V práci pro ušlechtilou myšlenku – pomoc spoluobčanům při ohrožení ohněm či povodní – se vystřídaly desítky spoluobčanů, kteří věnovali svůj volný čas, často na úkor svých rodin, této nezištné a potřebné činnosti. Díky práci těchto nadšenců se podařilo překonat počáteční potíže, které přináší každá nová myšlenka, stejně tak vítězně projít nesnázemi, které ta která doba přinášela.

Musíme si při tom také uvědomit, že před 130 lety bylo nebezpečí požárů daleko větší vzhledem k značnému počtu dřevěných staveb a při tom možnosti zásahu velmi pracné tehdejší hasební technikou a prostředky. O to více je třeba si vážit průkopníků požárnické myšlenky v naší obci a věnovat jim za jejich práci tiché poděkování.

V dalších kapitolách si přečtete jména svých otců, dědů i pradědů, kteří stáli u kolébky sboru, oceníte jejich velkou a nezištnou práci při budování sboru, připomeneme si zásady, které si dali při založení sboru do vínku, jak jsou zapsány v úvodu pamětní knihy sboru. 

„Jesť málo spolků s účelem tak všeobecně lidumilným jako spolek hasičský. Ano, může se říci, že on jest takřka jediným spolkem, jenž ku potřebě lidstva veškerého slouží. V nějaké se sejdou přítel i nepřítel. V něm přestávají a přestávat mají všechny osobní neshody a rozdíly v různých stavech. Tu poznáš při práci rolníka, učitele, úředníka i dělníka, boháče i chudého. Vše závodí – ne o zisk aneb slávu – ale o to, kterak nejlépe a co nejdříve bližnímu přispěti ku pomoci. Vše koná se dobrovolně, z ochoty, lásky.

Takovým a podobným úmyslem vedeni, umínili si mnozí občané naší obce Heřmanic podobný lidumilný spolek zaříditi pro dobro obce i okolí.“

Dříve než zalistujeme v kronice požárního sboru, připomeňme si krátce historii naší obce. 

Historie obce České Heřmanice

První zmínka o Českých Heřmanicích je z roku 1226, kde se uvádí, že Svatoslav z Heřmanic, jež sídlil na Heřmanicích coby první známá osobnost a majitel zdejší dědiny, zaznamenán jest na královské listině Přemysla Otakara I. Z toho vyplývá, že dědina byla založena mnohem dřív. Tak z dějin Heřmanic zřejmo jest, že se mohou počítati mezi nejstarší osady v okolí litomyšlském. Jako česká vlast dobu rozkvětu a úpadku měla, tak i osada Heřmanice sdílela s ní doby blahobytu i doby smutné, zejména vliv různých bouří a válek. 

Doba, kdy byly Heřmanice v rozkvětu, je zajisté doba, kdy byl pánem v Heřmanicích slovutný pán Bohuněk z Adršpachu, jehož působení je ohraničeno léty 1460 až 1506, který vymohl na králi Vladislavovi, aby ves tato na samostatné městečko, požívající práv jiných podobných povýšena byla. Toto bylo stvrzeno královskou listinou a opatřeno královskou pečetí. Obdržela tudíž právo míti každý čtvrtek trh a na sv. Jakuba jarmark, který měl po osm dní trvati, a vůbec jiná práva tehdejší doby.

Další majitelé: Koskové z Postupic, Žerotínové, Tranmansdorfové, Valdštejnové, Thurn Taxisové.

V pozdější době přibyly k Českým Heřmanicím osady, Netřeby založeny roku 1661 a Borová založena roku 1698, kdy panství litomyšlské vlastnili Tranmansdorfové, kteří v blízkosti Heřmanic, patřících k zámeckému panství, tyto osady založili. Osídlení osad tvořili "hraběcí chalupníci". Založením těchto osad bylo sledováno lepší využití lesní půdy, která osídlencům byla přidělena do nájmu. Od roku 1892 do roku 1923 byly České Heřmanice městysem.

Od roku 1785 podle "Josefínského katastru" byly osady přivtěleny k obci Heřmanice. V současné době počet obyvatel v osadě Netřeby je osmdesát sedm a Borová má třicet čtyři obyvatel. Osada Chotěšiny, do roku 1960 samostatná obec se samostatným katastrálním územím. Od roku 1960 v rámci reorganizace byla přičleněna k Českým Heřmanicím. V současné době je počet obyvatel šedesát sedm. V současnosti mají České Heřmanice 555 obyvatel, rozkládají se na katastrálním území České Heřmanice a katastrálním území Chotěšiny a spravuje je sedmi členné obecní zastupitelstvo. Obec se přihlásila v rámci správy územních úprav k Vysokému Mýtu a stala se členem mikroregionu Vysokomýtského.

Založení sboru a jeho další vývoj

Podnětem k založení požárního sboru v Českých Heřmancích byl velký požár v roce 1866, kterému padly za oběť 4 usedlosti, a to statek čp. 17 s okolními budovami, čp 18, 11 a 10. Trvalo však několik roků, než k tomuto došlo. Nebylo to pro neporozumění, ale pro nedostatek finančních prostředků na zakoupení stříkačky, nutné výzbroje a výstroje. Neúroda na polích situaci zhoršovala. Z různých příspěvků, sbírek a darů (spolky mlékařský, myslivecký, od pojišťoven, od obce i od jednotlivců) byl vytvořen hasičský fond, z kterého byla v roce 1883 zakoupená dvoukolová ruční stříkačka.

Rok 1884 byl přípravným rokem k založení hasičského sboru. Prováděl se nábor nových členů a s nadřízenými orgány bylo projednáváno schválení stanov nového orgánu v obci. 

První roky činnosti 

Ustavující schůze byla svolána v první polovině měsíce dubna roku 1885 panem Janem Šplíchalem čp. 30, který byl hlavním činitelem při zakládání sboru. Seznámil přítomné s účelem a významem hasičského spolku. Do sboru se přihlásilo 59 členů, kteří se svým podpisem zavázali, že budou řádně dodržovat spolkové stanovy. Za přispívající členy se přihlásilo 14 občanů.

Podle stanov tvořili členskou základnu členové činní a členové přispívající. Činní členové provozovali vlastní práce a cvičení k záchraně majetku občanů. Přispívající členové podle zápisu v kronice: „Mají místo tělesné činnosti vyvinovati kapecní činnost a tak pomáhat krýt spolkové výlohy“

Nově ustavený sbor přijal název „ Dobrovolný hasičský spolek „Sokol“ v Heřmanicích“.

První členové činní:

Václav Janáček, Jan Kozák, Jan Šplíchal st, Jan Šplíchal ml., Václav Šplíchal, Jan Frankota, František Karlík, Václav Kafka 52, Jan Beneš, Josef Šváb, Jan Bis, Josef Doubrava, Tobiáš Čapek, Václav Jireček, Jan Šváb, Matěj Strnad, Josef Strnad, Zachariáš Huryta, Tobiáš Brokeš, Jan Síč, Václav Kafka, František Anderle, Jan Šmejdíř, Josef Jandík, Jan Jandík, Jan Šplíchal (Netřeby), František Patchán (Netřeby), Jan Jányš (Netřeby), Václav Vít (Netřeby), Josef Němec, Jan Plšek, Josef Samek, Jan Stránský, Jan Šmejdíř (Borová), Josef Dostál (Borová), Josef Peterka (Borová), František Černý (Borová), Václav Fišer (Borová), Josef Fišer (Borová), Josef Černý (Borová), Josef Mikulecký (Borová), Tomáš Jiskra (Borová), Jan Andrle (Borová), Jan Hudeček (Borová), Tobiáš Macek (Borová), Josef Pišl, Václav Strnad, Jan Dvořák, Hynek Lengsfeld, Václav Brokeš, Jan Matějka, Karel Schutz, Josef Šilar, Tobiáš Čapek (Netřeby), Václav Vaňous (Netřeby), František Syrový (netřeby), Václav Slavík, Josef Šípek (Borová), Josef Kafka (Borová).

Přispívající členové: 

Josef Jílek-řídící učitel, František Jireček – farář, Josef Dudek – kaplan, Josef Hudeček čp. 27, Jan Strnad (Netřeby), Josef Lichtenberk (Netřeby), Josef Šípek (Borová), Jan Kafka čp. 22, Josef Proksa, Jan Andrle, Jan Strnad, Tobiáš Eliáš, František Plch čp. 56, Josef Novotný. 

Brzy nato dne 19. dubna 1885 se sbor sešel na členské schůzi u pana starosty Jana Jandíka, aby provedl volbu funkcionářů. Schůze se zúčastnilo 44 členů. Do výboru hasičského spolku byli zvoleni:

Jan Šplíchal st.                         předsedou                   33        hlasy

František Karlík                         velitelem                     26        hlasy

Jan Frankota                             náměstkem velitele     24        hlasy

Další členové výboru:

Jan Beneš      Matěj Strnad      Josef Samek      Václav Jireček z Heřmanic      Václav Fišer z Borové      František Patchán z Netřeby

První velkou starostí hasičského spolku bylo opatření finančních prostředků na zakoupení výzbroje a stejnokroje. Na první vydání si spolek půjčil 172 zlatých 52 krejcarů dílem od podílníků fondu špejcharního, dílem od předsedy spolku Jana Šplíchala. Další peníze byly získány od přispívajících členů (19 zlatých), od banderistů, kteří se zúčastnili vítání jeho jasnosti knížete z Thunů a Taxisů (24 zlatých), od spolku střeleckého (29 zlatých 50 krejcarů), od divadelních ochotníků (25 zlatých), výtěžek z divadla (19 zlatých 50 krejcarů), od p. Jana Andrle (3 zlaté) – celkem 108 zlatých 50 krejcarů.

Rokem tím (1885) – píše se v kronice – přežil spolek nejtěžší dobu svého života. Přes nepřízeň, přes špatné finance sbor vzkvétal a mohutněl.  Panovalyť ve sboru krásné ctnosti – svornost a upřímnost.  „A kde tyto dvě ctnosti sbor ovládají, tam věru radost býti členem“

V tomto roce vyjel také sbor k prvnímu pořáru do osady Netřeby, kde hořelo stavení Jana Marhulíka. Vedle tohoto se členové zúčastnili svěcení spolkového praporu v Tisové a svěcení praporu spolku vojenských vysloužilců ve Sloupnici. Rok 1886 byl po finanční stránce příznivější. Spolkovou pokladnu posílil příspěvek 400 zlatých od obce a spolu s vlastními příjmy činila pokladní hotovost 567 zlatých 86 krejcarů. Za tyto peníze byly pořízeny stejnokroje. Šili je krejčí Václav Dvořák z Heřmanic a Jan Černý z Borové. Od ušití jedněch šatů počítal 1 zlatý 35 krejcarů.

V tomto roce se hasičská trubka rozezněla čtyřikrát a zvala k pomoci u požáru. Bylo to dvakrát na Horkách, u Františka Fikejze a Jana Horáka, dále v samotných Heřmanicích u Jana Šplíchala a po čtvrté v Dolní Sloupnici u J. Kubáta.

Protože sbor dosud používal je dvoukolovou ruční stříkačku, rozhodli se v roce 1887 členové, že stříkačku opatří předkem, do kterého by se ukládala potřebná výzbroj a celý stroj opatřiti svítilnami pro případ nočního zásahu. Zástupci výboru Josef Samek, Jan Šplíchal a Jan Beneš se starostou obce Františkem Karlíkem byli pověřeni, aby se podívali po okolních sborech a vyhlédli vhodné doplňky ke stříkačce. Vybraní členové, píše kronikář: „ Aby svěřený úkol dobře vykonali, vážili dosti dalekou cestu do Poličky, kde podobné zařízení stávalo, a shledali, že by takový předek i pro stroj náš se hodil“.

Předek ke stříkačce byl objednán u firmy Smékal v Praze za nabídnutou cenu 150 zlatých. Spolek se obrátil na obecní zastupitelstvo s žádostí o zaplacení této částky. Obec žádosti vyhověla a firma počátkem příštího roku dodala objednané zařízení. 

V tomto roce se sbor věnoval pilně nácviku jednotlivých hasičských dovedností. Konal cvičení prostná, pořadová a také se strojem. Cvičení se stříkačkou se odbývala na místech méně přístupných, aby v případě požáru se hned vědělo, jak zařídit rychlou pomoc bližnímu.

Svou připravenost osvědčil sbor ještě v tomto roce, když vyjel ke dvěma požárům (na Horky a na Orlov) a při požárech účinně zasáhl. „A tak spolek“ – píše kronikář – „ doznával i u obecenstva více a více důvěry a lásky, již také ode všech se věru zasloužil“.

V roce 1888 byly obstarány stejnokroje pro další členy sboru a pořízen řádný inventář všeho spolkového majetku. Na schůzi 5. září byli někteří členové pokárání za nešvar, že ve stejnokrojích pracují doma i na poli a dětem zapůjčují čepice. Žádost o příspěvek hasičskému spolku knížeti Thurn-Taxisovi, který vlastnil rozsáhlé hospodářské budovy na Horkách, zůstala bez odezvy. Členové sboru se zúčastnili veřejného cvičení ve Svatém Jiří.

Památným dnem roku 1889 pro sbor byl podle zápisu v kronice den 10. září, kdy se členové v nových přilbách, v čele se sokolskou kapelou choceňskou, zúčastnili vítání Jeho Veličenstva císaře a krále našeho Františka Josefa I. V Litomyšli.

Z příspěvku zemského výboru království Českého v částce 80 zlatých a 40 zlatých ze spolkové pokladny byly zakoupeny dvě větší přenosné stříkačky pro osady Netřeby a Borovou.

Pro pobavení členů i ostatních občanů uspořádali hasiči spolkový výlet do Lichtenberkova boru, kde podle zápisu v kronice „ produkcemi rozličnými a divadlem bavili sešlé u velikého počtu obecenstvo měrou znamenitou“.

Valná hromada ze dne 4. ledna 1890 schválila po bouřlivé debatě dvoutřetinovou většinou změnu v názvu spolku, a to aby z názvu bylo vypuštěno slovo „Sokol“ takže nové označení je „ Dobrovolný hasičský spolek v Heřmanicích“. V tomto roce došlo k četným změnám ve funkcích výboru, činnost spolku však nebyla valná.

Sbor se zúčastnil jediného požáru. V kronice se o něm píše: „Právě o posvícení v pondělí večer hrozná záplava na severní straně oznamovala, že opět neštěstím požárem postižen bližní.  Hořelať rozsáhlá usedlost p. Jana Kroulíka v Chotěšinách. Ve svátečním obleku rychle chvátáno na pomoc. Jen té rychlosti poděkovati lze, že zhoubný živel více nezachvátil“.

Aby se zamezilo zneužívání hasičského stejnokroje k jiným účelům, usnesla se výroční schůze na počátku roku 1891, aby se členové dostavili v určený den k starostovi obce Václavu Jirečkovi, který přehlédne, jak kdo se šatstvem - výzbrojí zachází.

Ani v roce 1891 nevykazoval spolek valnou činnost. „Cvičení konáno málo, snad proto, že již umí každý při požáru své místo patřičně zaujati“. Píše se v kronice.

Byly dokoupeny chybějící přilby. Dne 4. května se sbor důstojně rozloučil se zesnulým bývalým náměstkem velitele Janem Frankotou. Dále účinně zasáhl při požáru v Bohuňovicích v usedlosti Josefa Kubáta.

Na valné hromadě dne 3. ledna 1892 se jednalo o zakoupení spolkového praporu a v souvislosti s tím i o pořízení slavnostních obleků. K uskutečnění návrhu však nedošlo. Během roku se konaly jen dvě výborové schůze. Kronikář hodnotí rok 1892 takto: „ Činnost spolku vůbec roku toho klesla na stupeň nejnižší. Neodbývalať se ani cvičení, ani nějaké cvičení veřejné“.

V následujícím roce 1893 bylo obnoveno pravidelné cvičení členů spolku, velitel si však často stěžoval na malou účast na cvičení, která někdy nečinila ani polovinu členů.

Slavnostně vystoupil sbor třikrát: na den svého patrona, při vítání biskupa Brynycha a při plesu voděradských hasičů. V červnu zasáhl při dvou požárech: v Bohuňovicích, u Josefa Jetmara a na Horkách, kde blesk zapálil dvě chalupy Voříškovu a Kopeckých.

Po delším jednání byl konečně uskutečněn plán pořízení nového slavnostního stejnokroje. Méně majetným členům byl na oblečení ze spolkové pokladny poskytnut příspěvek 5 zlatých. Obleky šil krejčí Jan Černý. Oslav a národopisné výstavy v Litomyšli, konané 12. července 1894 u příležitosti 250 letého trvání gymnazia, se zúčastnilo 18 členů.

V roce 1894 zasáhl sbor dvakrát při požáru. Poprvé při požáru kovárny Jana Jetmara v Bohuňovicích, podruhé v Tisové u rolníka Josefa Jetmara. Bylo to 1. října v noci.

V roce 1895 vykonali členové dvě cvičení, jedno pochodové, druhé se strojem. Kronikář si v zápise stěžuje: „ Bylo by dobré, kdyby cvičení se strojem častěji byla konána nebo přistoupilo více členů nových, a i starší poněkud zapomínají.“

Dále sbor vystoupil na veřejném cvičení v Sudislavi. Dne 21. září 1895 zasáhli hasiči při požáru v obci samé u Václava Eliáše na Dupalce. Rychlý zásah omezil požár jen na tuto chalupu. 

Na valné hromadě 5. ledna 1896 vybízel velitel spolek k větší činnosti. Pan Josef Pekárek k tomu navrhl, aby se stanovy vícekrát opsaly a rozdaly členům, aby tak každý je znal a řídil se jimi. 

Dne 26. ledna 1896 uspořádal spolek svůj první ples, který se nad očekávání vydařil a pokladně podle kronikáře „ k lepšímu životu pomohl“. V červnu téhož roku se hasiči zúčastnili svěcení praporu v Hrušové. Pro účastníky byl zajištěn povoz a z pokladny poskytnuta částka 20 zlatých na výlohy. Dále se členové zúčastnili plesu ve Vračovicích a župního sjezdu v Litomyšli. 

Na několika schůzích v roce 1897 se jednalo o přihlášení spolku do župní hasičské jednoty. K dohodě však nedošlo. Členové měli obavu, že by museli župě platit velké příspěvky. Sbor se zúčastnil veřejného cvičení ve Vračovicích a slavnosti svěcení stříkačky v Bohuňovicích. Cvičení se stříkačkou se konalo za rok jediné, pochodové žádné.

Na schůzi konané 17. března 1898 bylo odhlasováno přihlásit se k župní jednotě a příspěvky platit ze spolkové pokladny. Členové se zúčastnili cvičení v Bohuňovicích a v Nových Hradech. Praktické cvičení doma nebylo ani jedno. Sbor vyjel ke dvěma požárům. Na Orlovech hořely 3 chalupy, Janouškova, Otmarova a Štěpánova. Poslední den v roce zachvátil požár chalupu Václava Bečičky.

V roce 1899 se heřmaničtí hasiči zúčastnili příjezdu hraběte Thurn-Taxise. Za to od něj sbor dostal příspěvek 80 zlatých. Po delším rokování, jak s částkou naložit, bylo dohodnuto obnos 21 zlatých věnovat hudbě a každému účastníkovi 2 zlaté na útratu, zbytek ponechat na úhradu výdajů při slavnosti patrona hasičů sv. Floriana. 

Hasiči v tomto roce úspěšně zasáhli při likvidaci požáru Škraňkovy chalupy. Dík včasnému zákroku se oheň nerozšířil na okolní dřevěné budovy.

Činnost spolku v roce 1900 nevybočila z mezí předešlých let. Hasiči se zúčastnili župního sjezdu v Brandýse nad Orlicí. Cvičení se nekonala. Jediný požární zásah byl 6. října na Horkách.

Po několikaleté přestávce uspořádali hasiči v roce 1901 opět ples. Ples se vydařil a posílil spolkovou pokladnu.

Oslavy pořízení spolkového praporu

Před několika lety slíbil člen sboru Jan Andrle z Heřmanic čp. 2 věnovat 500 zlatých na zakoupení spolkového praporu. Jmenovaný dal sám prapor pořídit a věnoval ho v roce 1902 spolku. Několik výborových schůzí se zabývalo přípravou slavnosti svěcení praporu, ke které došlo dne 22. června 1902. Byl to velký svátek pro heřmanické hasiče, celou obec i daleké okolí. 

Kronikář o této události píše:

„Po desáté hodině dáno znamení na seřazení spolků. Sbor náš s hudbou v čele pak ubíral se k domu dárce a matky praporu Ke Kristýně Kroulíkové a panu Janu Andrlovi pro prapor. Mezitím ostatní spolky níže uvedené utvořily špalír. Duchovenstvo a družičky shromáždily se v domě matky praporu. 

Průvod sestaven takto: napřed hudba, a za ní Anna Karlíková čp 58 s polštářem a stuhami praporu, pak menších 6 dívek nesoucích na stuhách prapor zaobalený a za nimi dárce, maje po boku dceru Kristinu, co matku praporu a vnučku Marii, co kmotru praporu. Za těmi sbor domácí s velitelem Josefem Strnadem v čele. Při objevení praporu vzdána čest a hrána píseň „Hej, Slované“.

 Za sborem naším spolky ze špalíru utvořily dvojstup a následovaly ho k tribuně u domu paní Kateřiny Andrlové vystavěné, na které mezi tím páni hodnostové se shromáždili. Většina spolků postavila se čelem k tribuně, ostatní po obou jejích stranách. Praporečníci postavili se před sbory, jakož i velitelé nebo jejich zástupci. Obecenstva přes nejistý čas dostavilo se tolik, že skoro veškeré náměstí se naplnilo“. 

Jménem obecního zastupitelstva uvítal všechny přítomné Josef Beneš. Po něm vystoupil velitel sboru Josef Strnad. Ve svém projevu vyjádřil radost nad splněním myšlenky mít vlastní prapor a poděkoval za velkou účast a zájem všech návštěvníků. Mimo jiné řekl:“ Zavítali jste, abyste byli svědky předání praporu našeho, abyste viděli, až poprvé zavlaje nad hlavami našimi jako výmluvný hlasatel vznešené myšlenky „hasičské“. Marie Kroulíková na něj připjala stuhy s přáním: „ Připínajíc na prapor stuhy tyto, přeji by byly vám Jitřenkou lepších dob v řadách vašich.“Matka praporu Kristina Kroulíková odevzdala prapor veliteli spolku Josefu Strnadovi se slovy: Nechť prapor tento, jež vám nyní odevzdávám, vede vás za vytknutým cílem všechny svorně a tím jistě kupředu“.

Velitel předal prapor praporečníkovi Václavu Kafkovi čp. 52. Oba slíbili, že budou dbát, aby prapor byl všem vzorem svornosti a myšlenkou pokroku. Potom sestoupil praporečník z tribuny a dotýkal se na pozdrav s ostatními prapory. Při tom se hrála hymna „Kde domov můj“.

Dále následovala přehlídka účastníků před tribunou. Po obědě pokračovala slavnost na zahradě Josefa Novotného. Večer se konal pro mládež věneček v hostinci Josefa Samka. Zúčastněné hasičské spolky: Vlčkov, Nedošín, Horní Sloupnice, Bohuňovice, Hrušová, Vračovice, Sudislav, Voděrady, Tisová, Velké Sedliště, Oujezdec, Litomyšl, Dolní Sloupnice, Svatý Jiří, Džbánov u Vysokého Mýta. 

Slavnosti se zúčastnilo několik oficiálních hostí: J. Černý – okresní starosta, Vilém Greifa – sládek knížecího pivovaru v Chocni, Josef Vlček- děkan, Julius Váňa – kaplan atd.

FOTO PRAPORU

V následujícím roce 1903 se sbor důstojně rozloučil s dárcem praporu Janem Andrlem. V červenci zvolil výbor tříčlennou deputaci na všeslovanský sjezd hasičský v Praze. K uskutečnění však nedošlo. V roce byla vykonána 3 cvičení pochodová a dvě se strojem, z toho jedno v osadě Netřeby.

Úspěšnější činnost vyvíjel sbor v dalším roce 1904. Dne 11. září byla zakoupena nová stříkačka a stará po přezkoušení župním dozorcem Josefem Paďourem prodána za 900 korun hasičskému spolku ve Zhoři spolu s 60 metry starších hadic a dvěma savicemi. Na činnost spolku přispěl kníže Thurn-Taxis částkou 100 korun, pojišťovací spolek v Albrechticích věnoval hasičům 150 korun, matka praporu 50 korun a ochotníci z divadla 20 korun.

Členové sboru se zúčastnili srazu hasičů, Sokola i dělnictva na Růžovém paloučku u Oujezdce. Dalším cílem byl 29 července župní sjezd v Podolí. Za delegáty župního sjezdu byli zvoleni Jan Bis a Josef Částek. 

V tomto roce byly zřízeny „komise dohlídací a domovní“. Pro Heřmanice byli zvoleni: člen obecního zastupitelstva Jiří Bis a za sbor jednatel Jan Bis, pro osadu Netřeby člen obecního zastupitelstva Václav Andrle a za sbor Jan Strnad, pro osadu Borová náhradník obecního zastupitelstva František Černý a člen výboru Josef Kroulík.  Hlídky byly poučeny: „Prohlídka nechť se děje přísně“! 

Spolek zasáhl třikrát při požáru 10. Července v Tisové, kde hořela stodola paní Pánkové, 18. Července při rozsáhlém požáru ve Sloupnici, v Českých Heřmanicích hořel stoh na zahradě Josefa Novotného. Poslední požár byl založen z darebáctví jedním opilcem. Cvičení byla prováděna vícekrát a v zimě probíhala zimní škola, která byla členy hojně navštívena. Kronikář komentuje činnost sboru v roce 1904 větou: „ V roce tomto skoro po 20 letech nejvíce práce bylo vykonáno.“

Na valné hromadě dne 6. ledna 1905 byly projednány stanovy sboru navržené Zemským ústředím hasičské jednoty. Po přečtení byly jednohlasně schváleny.  Sbor se zúčastnil hasičského cvičení ve Voděradech a oslavy 25 letého trvání sboru v Tisové.  Na obě slavnosti bylo ze spolkové pokladny každému zúčastněnému vyplaceno 1 koruna na „ východné“. Byl úspěšně proveden les. Na vstupném se vybírala 1 koruna za osobu, za rodinu 2 K 40 hal. Z plesu zůstal čistý zisk 63 koruny. Během roku se vykonalo několik teoretických a 3 praktická cvičení. Po loňském úspěchu probíhala i letos zimní škola. Byly uskutečněny dvě přednášky. Sbor se přihlásil k odběru časopisu hasičské rozhledy. Hasiči vyjeli jedenkrát k požáru. Bylo to 18. října do Tisové, kde začal hořet mlat ve dvoře.  Za zásah dostal spolek od majitele dvora Thun-Taxise odměnu 25 korun.

Valná hromada porušila v tomto roce tradici a konala se až 2. Února 1906. To proto, že nové stanovy sboru byly nadřízenými orgány schváleny teprve koncem ledna. Na této schůzi byli členové seznámeni se zněním stanov i přijatými doplňky. Dvacet let trvání sboru si tyto změny vyžádalo. 

Z plesu uspořádaného 7. ledna 1906 zůstalo 55.63K. Na okrskovou schůzi v Litomyšli byli zvoleni Josef Strnad a Václav Janásek. Župa byla tehdy rozdělena do okrsků. Náš sbor byl začleněn do III okrsku spolu s vesnicemi Horky, Cerekvice a Nová Sídla. Každoročně se měla pořádat společná okrsková cvičení.

Dále se členové zúčastnili Havlíčkových slavností v Litomyšli a župního cvičení Tisové. Ve dnech 10. a 14. června 1906 přednášel pro širší obyvatelstvo župní dozorce řídící učitel Paďour z Pazuchy. Pro Netřeby byl pořízen nový žebřík a 2 díly hadic.

Valná hromada 1907 se opět konala v tradičním termínu 6. ledna.  Velitel sboru proslovil na ní přednášku o životě Karla Havlíčka Borovského u příležitosti 50. výročí jeho úmrtí. Do valné župní hromady byli schváleni jednatel Jan Bis a člen výboru Jan Strnad.

V tomto roce hasiči z Heřmanic uspořádali společný výlet se sborem tisovským na hrad Potštejn. Dále se zúčastnili oslavy 25 letého založení sboru ve Džbánově u Vysokého Mýta, spolkového cvičení v Derflíku a odhalení pomníku K. H. Borovského v Chocni. V jediném dnu heřmanští hasiči vyjeli dvakrát k požáru do Voděrad. Dopoledne hořela chalupa Jirečkova, večer další dvě chalupy. Ze zásahu onemocněl Josef Plch. Za obětavou pomoc dostal sbor poděkování od obce voděradské.

Jednání v roce 1908 se zabývalo přípravami na 25 leté trvání sboru v roce 1910. Bylo vykonáno dost praktických i pochodových cvičení, také zimní škola proběhla úspěšně. Byl uskutečněn společný výlet spolku tisovského, vračovického a heřmanského na „panské vodisko“. 

Na žádost netřebských občanů a po souhlasu obecního zastupitelstva v Heřmanicích byl v roce 1909 zřízen v osadě Netřeby samostatný hasičský spolek. Heřmanští hasiči odtržení Netřeb nepřáli, protože v něm viděli oslabení vlastního sboru. 

Župního sjezdu v Sebranicích 20. červnu 1909 se zúčastnilo 12 členů. Jelo se na žebřiňáku opleteném lipovými větvemi a květinami. Povoz zapůjčil jednatel Jan Bis.  Dne 18. července uspořádal nový spolek netřebský okrskové cvičení se slavností. Delegace 17 hasičů z Heřmanic byla velmi srdečně uvítána.

Oslava 25 letého trvání sboru

Významný rok 1910 – rok 25 letého založení sboru – byl 23. ledna 1910 zahájen hasičským plesem. Ples se vydařil a vynesl 41 K. V jarních měsících byla provedena hasičská škola. Ve schůzi 13. června byli členové, kteří prospěli sboru hasičskému svou obětavou činností, jmenováni čestnými členy spolku. Byli to: Jan Šplíchal st z Heřmanic, Josef Samek – hostinský z Heřmanic a Emil Jindra- řídící učitel v Horním Újezdě. Všechna další jednání sboru byla zaměřena na přípravu a nácvik okrskového cvičení a oslavu 25 letého výročí založení spolku. Tato významná událost se odbývala 29. června 1910.

S určitým smutkem však čteme v kronice zápis o dlouho připravované slavnosti: Všechny přípravy, stovky hodin práce a organizačních opatření se ukázaly marné, protože v den slavnosti – píše kronikář – chrlila oblaka od rána spousty deště“. 

V devět hodin dopoledne sešel se heřmanický sbor ve svátečním stejnokroji a čekal na vítání cizích sborů. Listina pozvaných spolků však zůstala prázdná – nikdo v tom silném dešti nepřišel. Sbor se odebral v průvodu hudby přes náměstí na panské tvrzičko, kde po krátkém projevu velitele Václava Matouše byly předány jubilejní diplomy za 25 letou práci ve sboru dlouholetým funkcionářům a čestným členům. Dostali je z Heřmanic: Josef Mikulecký, Jan Bis, Josef Doubrava, Václav Kafka, Florián Kafka, Tobiáš Kučera, Jan Plšek, Josef Škraňka a z Borové Josef Kroulík. Dva čestní členové se nedostavili, a sice Jan Šplíchal a Emil Jindra. Diplomy jim byly předány  - jeden osobně a druhý poštou.

Přestože silný déšť neustal, sešlo se několik sborů odpoledne. Netřeby (21 členů), Horky (21) Nová Sídla (16), Tisová (9), Voděrady (8), Svatý Jiří (20), Vračovice (8), Hrušová (3) a Heřmanice 27 členů.

Okrskové cvičení započalo o půl třetí hodině a provedeno i v té dešťové nepohodě velmi dobře. Vystoupení se zúčastnily 3 stříkačky: z Heřmanic, Netřeb, a Horek. Po cvičení se hasiči seřadili na náměstí, a když déšť poněkud polevil, odpochodovali na panské tvrzičko za školu, které k tomuto účelu propůjčil nájemce dvora Karel Freund.

Návštěvníci oslavy byli z části schováni v hostincích. Když se déšť zmírnil, přišli za školu, kde zábava, třeba pod deštníky trvala do pozdních hodin. Zápis v kronice končí slovy:  „Oslava nebyla příjemná pro obecenstvo ani pro spolkovou pokladnu“.

Poslední roky Rakousko-Uherského mocnářství

V roce 1911 byla založena podpůrná nemocenská pokladna, do které přistoupilo 19 členů. Členové sboru se dne 29. června 1911 zúčastnili okrskového cvičení na Horkách. Na 21. července připravil spolek výlet na zahradu Jana Mikuleckého pod staroslavnou lípu. Podnik se však nevydařil ani pro sbor ani pro pokladnu. Během roku pomáhal sbor při hašení požáru na Orlově u Františka Grofa.

Od roku 1912 bylo prodlouženo volební období funkcionářů na 3 roky. Předsedou sboru byl zvolen Václav Šváb, velitelem Václav Matouš. Ve dnech 2. – 4. února proběhla opět zimní škola. Dne 14. dubna sehráli hasiči divadlo „Bratr Horák“ s výtěžkem 40 korun. V tomto roce se spolek zúčastnil cvičení na Horkách, v osadě Netřeby a v Nových Sídlech.

Období I. Světové války

Přišla doba nezměrného utrpení a smutku, ztrát na lidských životech i obrovské hmotné škody – doba 1. světové války. V kronice sboru čteme: „ Datum naší pouti heřmanické tj. dne 27. července 1914, jest úvodem. V ten den nalepeny byly plakáty k výzvě okamžitého narukování všech těch, kteří byli vojíny, do stáří 36 let. Jak smutné bylo loučení těch, kteří od nás odcházeli a z nichž, žel, se mnozí již vůbec nevrátili. Sbor náš předtím silný, scvrkl se na pouhých několik členů starších, z nichž zejména sluší se uvést předsedu Jana Bisa st., Josefa Matouše, Jana Šmejdíře, Václava Kafku a Františka Mikuleckého a snad ještě několik, kteří zase, buď jako invalidé, nebo zase na čas zproštěni na krátký čas, členstvo sboru rozmnožili. 

V ten čas sbor schůzí takřka nekonal, jenom přizváním ženského dorostu, dívek heřmanických, sbor při životě se udržoval. Funkcionáři zůstávali titíž. Pro tyto smutné časy jest však zvláštní událostí, že sbor nebyl vyrušen z klidu. Pouze roku 1916, dne 16. dubna, hořela v místní obci tak zvaná dolní pazderna neboli obecní domek. Vzhledem k tomu, že domek tento jest vzdálen ode vsi, nebyl nikdo jiný požárem ohrožen. 

Skoro pět roků takto přešlo beze změn ve sboru našem, až přišla doba vysvobození. Bylo to památného dne 28. října 1918. Od tohoto datum začíná zase nová doba – nový život, doba volnosti, prohlášení naší milé drahé samostatnosti české. „ 

Do našich řad se již nevrátili: Václav Kafka – zv. Pod školou, Jan Brokeš, Josef Plch, Václav Dvořák a Tobiáš Kučera. „Čest budiž jejich památce!“

Období První republiky

První valná schůze po převratě se konala 12. ledna 1919. Zahájil ji dodavadní předseda Jan Bis. V úvodu vyjádřil radost nad tím, že po skoro pětiletích otroctví nedobrovolné služby vojenské může zahájit valnou schůzi, která zase vrátí život do práce našeho hasičstva. Ve volbách byli zvoleni Jan Bis st předsedou, Jan Šmějdíř velitelem, Jan Horák náměstkem velitele, Jan Mikulecký jednatelem. Dalšími členy Výboru se stali Josef Kroulík z Borové, Alois Eliáš, Josef Šmejdíř, za náhradníky Václav Eliáš a Jan Plch, podpraporečníkem Jan Šplíchal ml.

V dalších letech přijímal sbor nové členy a jeho činnost se pomalu rozvíjela. Obnovila se schůzová činnost i cvičení. V roce 1920 se členové zúčastnili okrskového cvičení v osadě Netřeby.

V roce 1921 bylo provedeno přecenění všeho spolkového majetku. Krajské školy uspořádané Zemskou hasičskou jednotou ve Vysokém Mýtě se zúčastnilo 7 členů. Další členové navštívili slavnosti odhalování pomníků padlých v horkách, ve Voděradech a ve Sloupnici. Dvakrát zasáhli hasiči při likvidaci požáru: 17. března 1921 u Josefa Cejpa v Tisové a 19. října u Jana Matouše v Borové. V tomto roce stoupl počet činných členů na 47 osob a přispívajících na 37.

Po uplynutí tříletého volebního období byly 6. ledna 1922 vykonány nové volby, opět na 3 roky. Nedošlo ke změnám. Na výborových schůzích byly projednávány otázky ke zlepšení práce sboru. V tomto roce zpracovávaly sbory památky z doby od svého založení. Pamětník, 78 letý Jan Šplíchal čp. 33, sepsal věrně své vzpomínky pro připravovaný sborník „ Paměti litomyšlské“. Sbor se zúčastnil zahradní slavnosti v Bohuňovicích. Z příspěvku 600 Kč byly zakoupeny nové hadice.

Rok 1923 byl opět zahájen plesem. K jeho zdaru přispěly dívky. Napekly cukroví a při plese je prodávaly. Čistý výtěžek z plesu byl 685 korun. V Praze se konal všehasičský ples. Za sbor na něj byli vysláni 4 členové. Na úhradu výloh jim bylo z pokladny vyplaceno 200 korun. Spolek se zúčastnil okrskového cvičení v Horní Sloupnici a osadě Netřeby.

Na valné schůzi v roce 1924 ve výroční zprávě zjišťuje předseda, že se spolek stává aktivnější. Koncem ledna byl uspořádán ples s výtěžkem 1.086 korun. Velkým podnikem roku 1924 bylo uspořádání okrskového cvičení dne 13. července.  Přes všechny potíže při přípravě slavnosti se slavnost vydařila. Hostů z blízka i daleka se sešlo mnoho. Cvičení se zúčastnily sbory: Džbánov, Svatý Jiří, Tisová, Netřeby, Vračovice, Bohuňovice, Velké Sedliště, Záleš, Horky, Dolní Sloupnice, Horní Sloupnice. Po cvičení se konal věneček. Celkový zisk ze slavnosti činil 3556 korun.

Dne 6. prosince 1924 zasáhl sbor při požáru ve statku, kde shořelo velké množství sena. Za pomoc při záchraně dostal sbor od majitele Mikuleckého 300 korun.

Na zahájení sezóny v roce 1925 byl uspořádán 6. ledna hasičský ples v hostinci u Horáků s výtěžkem 493 koruny. Práce v prvém pololetí se zabývala přípravou oslav 40. Výročí založení sboru. K tomuto účelu bylo také pořízeno 28 nových stejnokrojů.

Vlastní oslava se konala 28. června 1925 za účasti 12 okolních sborů (Němčice, Lány, Svatý Jiří, Pekla, Voděrady, horní Sloupnice, Netřeby, horní Újezd, Kornice, Hrádek, Dolní Sloupnice) a řady dalších významných hostí (Fr. Khom-starosta litomyšlské župy, B. Kroupa-jednatel župy, Ludvík Kapoun – továrník z České Třebové a další.)

Za pěknějšího chladnějšího počasí byla v 12.30 zahájena slavnost uvítáním hasičských sborů a hostí. Ve 2 hodiny odpoledne začalo na náměstí cvičení se stříkačkou a žebříky. Do cvičení byla také zapojena motorová stříkačka továrníka Kapouna z České Třebové. Požárníci ocenili její skvělý výkon. Za pochodu hudby v 15. hodin přešli účastníci na školení hřišť, kde program pokračoval. Předseda sboru Jan Bis ještě jednou uvítal všechny přítomné a pohovořil o historii spolku od jeho založení. Dále mluvil župní starosta František Khom o poslání hasičské práce. Na to byly předány čestné diplomy zasloužilým členům činným 25 roků ve sboru. Byli to:

Jan Matouš – truhlář z Borové, Václav Matouš z Č. Heřmanic čp. 73, Václav Šváb-rolník z Č. Heřmanic, Vojislav Blažek-chalupník z Č. Heřmanic, Alois Eliáš – listonoš z Č. Heřmanic, Jan Šmejdíř, Jan Plch-obuvník z Č. Heřmanic. Dále byli vyznamenáni členové s 40 letým členstvím a čestní členové: Jan Bis-nynější předseda, Josef Kroulík-rolník z Borové, Florián Kafka-soukromník čp. 22 a Václav Kafka st. 73, oba z Českých Heřmanic. Pak následovala volná zábava až do večerních hodin. Večer se na sále u Horáků odbýval věneček. Ze slavnosti zůstaly 2063 koruny.

PLAKÁT 40 let sboru

Dále se sbor podílel v tomto roce na jubilejních slavnostech ve Svatém Jiří a v Němčicích. Na župní cvičení v Lubném jeli požárníci dopravním autem statkáře Mikuleckého z Tisové, který auto zapůjčil. Byla to na tehdejší dobu veliká zvláštnost. Konečně se heřmanští hasiči vypravili na slavnost otevření požární zbrojnice v Dolní Sloupnici. Jedenkrát zasáhl sbor v boji proti ohni v osadě Netřeby u Josefa Nováka. Zásah byl velmi obtížný. Bylo to v zimě a voda v hadicích zamrzala. Kronikář rok 1925 hodnotí slovy: „Činnost spolková byla v tomto roce vyvrcholením jak činností, tak po stránce finanční.“

Výrobcem stříkaček továrníkem Stratílkem byla v roce 1926 opravena stříkačka, protože její výkon poklesl. Sbor vyjel v roce jedenkrát k požáru, a to do Orlov, kde blesk zapálil chalupu Josefa Matouše, ale vracel se rychle zpět, protože zuřila prudká bouře a nebezpečí zapálení bleskem hrozilo i doma.

Již v minulém roce se jednalo o opravě spolkového praporu, která bude dost nákladná a v pokladně sboru nebylo tolik peněz. Bylo proto dojednáno na schůzi provést domovní sbírku k tomuto účelu. Sbírka, jak zapsal kronikář, „dopadla skvěle“. Určení členové sboru sebrali v Českých Heřmanicích 1270 korun, na Borové 300 korun, bratři Šmejdířové z Borové darovali dalších 100 korun. Opravu praporu provedla v roce 1927 firma bratří Neškudlů v Jablonném a stála 1387 korun, takže sbírkou byla ještě posílena spolková pokladna a byl vytvořen fond na obnovu praporu.

Na ples konaný v lednu 1928 daroval choceňský pivovar 50 litrů piva. Výbor rozhodl rozdati pivo hasičům při praktickém cvičení. Bylo také dojednáno, že hasičské plesy se budou střídavě konat v obou hostincích. Valná hromada se konala v hostinci Aloise Eliáše. Ve volbách byli zvoleni dosavadní funkcionáři sboru.

Slavnosti v Nedošíně se zúčastnilo 16 členů, 5 členů jelo na všehasičský ples do Prahy. O tom, že si sbor vydobyl v obci vážnost a důležité místo, svědčí četné dary od soukromých osob i různých institucí na podporu rozvoje činnosti. Např. sbor dostal dar 300 korun od střeleckého spolku.

Praktické činnost sboru v roce 1929 začala v únoru výjezdem k požáru na statku Mikuleckého v Tisové. Druhý požár vypukl 9 srpna. Ve stavení Františka Hájka v Českých Heřmanicích. Dne 2. Června 1929 se 15 členů zúčastnilo župního sjezdu župy litomyšlské v Dolním Újezdě. Dne 21. července 1929 bylo 10 členů na hasičském dnu a krajinské výstavě v Litomyšli. V roce 1929 byl založen fond na zakoupení motorové stříkačky.

Pátý okrsek uspořádal na počátku roku 1930 hasičskou školu. Přednášky se konali  po nedělích. První školení se odbývalo v Cerekvici, druhé pod Višňárem, další v Nových Sídlech. Prvých dvou školení se zúčastnili také hasiči z Českých Heřmanic. Velitel sboru požádal župní činovníky, zda by se taková škola nemohla uskutečnit také v Českých Heřmanicích. Žádosti bylo vyhověno a tak 6. dubna 1930 se hasičská škola konala v Českých Heřmanicích za hojné účasti heřmanických členů. Školení trvalo od půl 10 do 4 odpoledne. Přednášelo se na téma „Administrace ve sboru a technik“, „Organizace hasičstva“, Elektřina v hasičství“, „Hasičstvo, jeho poměry k obci a samaritství ve sborech hasičských“.

V květnu zasáhli hasiči při požáru stavení Floriány Mikuleckého. Ve dnech 6. A 13. července se zúčastnili hasičských slavností ve Voděradech a Sedlišťkách.

Dne 19. října 1930 vykonal zemský hasičský dozorce Konstantin Bouchal z Kerhartic přehlídku požárního zařízení a jeho uložení. Po provedené kontrole se nechvalně vyjádřil o skladišti, uložení i udržování hasičského zařízení.

Sbor požádal obecní zastupitelstvo o příspěvek na pořízení motorové stříkačky. Po dlouhém jednání a různých názorech se obecní zastupitelstvo usneslo věnovat každoročně na fond „Motorka“ nájemné z honitby, které do tohoto roku činilo 1058 korun. Do fondu přispěl rovněž střelecký spolek částkou 100 Kč a Jednota Orla 50 Kč.

Také výtěžek první akce roku 1931 – tradičního plesu konaného v hostinci u Eliášů dne 6.ledna, byl věnován do fondu pro zakoupení motorové stříkačky.

PLAKAT PLES

V roce 1931 se také v Českých Heřmanicích uskutečnila 1. Hasičská škola. Byly v ní probírány stanovy, organizační řád, udílení podpor, technické práce sboru a další. Zúčastnilo se jí 32 členů.

Sbor provedl kontrolu stavu výstroje a výzbroje. Ke kontrole byli pozváni všichni členové pod pokutou 10 Kč. Některé nářadí bylo opraveno, další dokoupeno ze spolkové pokladny. „Takže sbor byl nyní po stránce technické dokonale ustrojen a vyzbrojen“, jak to zapsal kronikář.

Dne 21. června zasáhl sbor při hašení hořící stáje p. Bečičky na Horkách zapálené bleskem. Ve dnech 28. června a 19. července se členové zúčastnili hasičských slavností v Litomyšli a v Horní Sloupnici.

FOTO slavnosti v Litomyšli

Ke dni 31. prosince 1931 byl proveden soupis všeho hasičského zařízení: 1 stroj čtyřkolý, 1 stroj starý přenosný (původní dřevěný), 4 berlovky, 5 pásů lezeckých kompletních, 11 pásů stříkačnických, 1 pás se sekyrkou parádní pro velitele, 1 pás se sekyrkou parádní pro náměstka, 3 sekáčky s páskem, 13 pásů bez sekerek, 1 kord s pásem, 4 harcovky, 2 povelky, 2 přilby bílé pro velitele a jeho náměstka, 1 přilby černá s ozdobou pro četaře, 32 přileb členských, 32 blůzy plátěné, 31 blůz vycházkových, 30 čapek vycházkových, 1 prapor spolkový, 2 šerpy a rukavice, 1 kožená brašny lékárnická, 3 díly knižní první pomoci, 11 dílů hadic nepoškozených, 4 díly savic, 5 navijáků hadic „Horák“, 1 zdvihák stříkačky, 2 žebříky závěsné, 1 rovný střešní, 1 motyka, 2 můstky na hadice, 2 háky bourací, 1 plachta na stroj, 4 provazy staré, 1 nový.

V roce 1932 sehráli hasiči 2 divadla: 3. dubna: „Vojno, povol, hej rup!“ a 20. listopadu „Návrat českého legionáře“. Pustili se také do požární zbrojnice, kterou prováděli svépomocí zdarma za finanční pomoci obecního zastupitelstva.

V neděli dne 10. června 1932 se konalo v Českých Heřmanicích okrskové cvičení. Zúčastnili se ho sbory Hrušová, Dolní Sloupnice, Tisová, Džbánov, Netřeby, Pekla Horky, Svatý Jiří, Jehnědí, Voděrady a Dolní Újezd. Oslava se odbývala na zahradě Josefa Strnada. Zahájil ji starosta sboru Jan Bis. Hlavní zprávu přednesl župní vzdělavatel v. Peterka. Poděkoval při tom také obecnímu zastupitelstvu za pomoc při úpravě požární zbrojnice. Pak byl proveden požární útok na Dupalce za účasti sborů Netřeby, Horky a Tisová s motorovou stříkačkou. Její výkon všichni obdivovali. Při oslavě byla použita reprodukovaná hudba se zesilovači, zapůjčená z Litomyšle. To proto, že byla lacinější, než kapela s hudebníky.

Také v roce 1933 sehráli hasiči divadlo. Byla to hra „Šenkýřka u zelené žáby“ sehraná dne 14. května. Na oslavu 15. výročí československé samostatnosti ve dnech 27. a 28. října 1933 nacvičili náročnou hru se 40 osobami“Plukovník Švec“. Hra se na žádost občanů ještě opakovala 19. listopadu a hrála se také 26. listopadu v Dolní Sloupnici.

Sbor vyjel k dvěma požárům: 12. července k hořícímu statku p. Andrle ve Vračovicích a 9. ledna 1934 do Dolní Sloupnice k Janu Mikuleckému. 9členů se zúčastnilo okrskového cvičení v Kornicích.

Rok 1934 lze považovat za přípravný rok na 50. výročí založení sboru, takže rok 1935 se stal významným rokem v dějinách hasičského spolku heřmanického. Byla to koupě nové motorové automobilové stříkačky a již oslava zmíněného výročí. Stříkačka byla zakoupena od firmy Smekal ze Slatiňan. Hned po dodání 20. ledna 1935 byla vyzkoušena za velké účasti občanů. Protože fond „Motorka“ nestačil uhradit celou částku za stříkačku, musel obecní úřad zvýšit obecní dávky, aby mohl být celý obnos zaplacen.

Oslavy50 let trvání sboru

Dne 21. Července 1935 se v českých Heřmanicích odbývala oslava 50 letého výročí trvání sboru spolu s předáním nové stříkačky sboru. Přes nepříznivé počasí se oslavy zúčastnilo 12 okolních sborů: Svatý Jiří (11 členů ), Doubravice ( 2 ), Vračovice (12), Horky (16), Nová Ves ( 1 ), Dolní Sloupnice ( 14 ), Voděrady (6 ), Sedliště ( 7 ), Tisová ( 16 ), Bohuňovice ( 11 ), Netřeby ( 34 ), Lány ( 9 ).

Stříkačka byla předána na náměstí starostou obce. Po předání bylo provedeno cvičení s útokem na kostel spolu se sloupenským sborem. Oslava pak pokračovalas zahradě Jana Mikuleckého čp. 47 s hudbou kapelníka Heblta. Na slavnosti přednesl předseda sboru Jan Bis projev o 50 letém trvání sboru.

FOTO MOTOROVÁ STŘÍKAČKA

Rok 1936 byl zahájen tradičním plesem. Župního sjezdu v Trstenici se sbor zúčastnil s praporem a automobilovou stříkačkou. Sbor uspořádal okrskové cvičení v Dolním Újezdě a ve Svatém Jiří a slavnosti při předání automobilové stříkačky v Dolní Sloupnici. Vyjel dvakrát k požáru: do Dolní Sloupnice a do Cerekvice. Kronikář práci v tomto roce hodnotí kladně s poznámkou. „že ne všichni bratři se zúčastňovali všech akcí, jako například cvičení“.

Z výtěžku plesu v roce 1937 byla zakoupena k autu nabíječka za 120 korun. O senoseči vyjel sbor k požáru chalupy paní Bisové do Tisové.

Období II světové války

Pak přišel rok 1938. V kronice sboru čteme: „Rok 1938 byl dosti pohnutý. Bylo to proto, že se pomalu, ale jistě začalo schylovat k válečné katastrofě, kterou vyvolalo v té době věčně nespokojené fašistické Německo“. Na pokyn České zemské hasičské jednoty byl dne 6. března 1938 večer zapálen oheň s pietní vzpomínkou na prezidenta T. G. Masaryka. Dne 21. května při částečné mobilizaci narukovali bratři velitel Jan Šplíchal, Josef Šmejdíř a Josef Pohorský.

Podle rozhodnutí okresního úřadu se v obcích organizovala civilní protiletecká obrana. Z členů sboru a dalších občanů byly vytvořeny odbory: poplachový, požární, zastírací, asanační a samaritský.

Sbor vyjel k požáru do Voděrad, kde hořela chalupa Josefa Slívy. Dne 28. října 1938 se členové zúčastnili se stříkačkou srazu hasičstva v Litomyšli. Mobilizace vyhlášená 24. září 1938 postihla i některé členy sboru.

Podle nařízení České zemské hasičské jednoty se konaly ve sborech nové volby s tříletým volebním obdobím. Volby v Českých Heřmanicích byly provedeny 5. března 1939. Starostou byl zvolen Jan Šplíchal. Z výboru po 51 letech činnosti odešel dosavadní předseda Jan Bis.

Dne 7. března 1939 byla opětovně zapálena Masarykova vatra. V kronice opět čteme: „V mezidobí dvou schůzí od 5. do 22. března se naplnila tragédie naší vlasti. Dne 15. března 1939 jsme byli přepadeni a obsazeni fašistickým Německem. Je konec naší drahé vlasti, naší milované Československé republiky“.

V roce 1939 byl sbor volán k požáru do Sloupnice.

Válečný rok 1940 byl opět zahájen plesem., na kterém se sešlo nad očekávání hodně lidí. Kronikář tuto skutečnost komentuje větou: „Snad právě proto, že jsme byli okupováni Německem, lidé si uvědomovali, že je třeba více držet pohromadě“.

Sbor požádal obecní úřad o přidělení stavebního místa na stavbu nové požární zbrojnice, protože v dosavadní trpí automobilová stříkačka vlhkem. V tomto roce na podzim se sbor rozloučil se zesnulým Floriánem Kafkou. Členové se zúčastnili pohřbu v civilním obleku, protože bylo zakázáno používat vycházkové stejnokroje.

Přes značné omezení tanečních zábav byl dne 4. ledna 1941 uspořádán hasičský ples. Na valné schůzi 26. ledna přečetl jednatel sboru Josef Pohorský vlasteneckou výzvu a vyzval členy k svornosti, obětavosti a lásce k bližnímu. Na rozkaz krajského požárního ředitele bylo vyměněno mosazné šroubení u hadic za litinové a odevzdáno k válečným účelům.

V letech 1942 – 1944 práce sboru skoro ustala. Byl vydán zákaz shromažďování. Výbor se scházel jen k tomu, aby se rozloučil se zemřelým členem. Výbor pracoval ve stejném složení.

Na první výborové schůzi v roce 1945 dne 12. ledna byl sestaven rozpočet sboru. V další schůzi 12. dubna byla dojednána účast sboru na pohřbu dlouholetého člena Jana Bisa. Členové se zúčastnili ve stejnokrojích praporem a automobilovou stříkačkou, 6 členů ve výzbroji šlo jako stráž u rakve.

Na prvé schůzi v osvobozené vlasti 12. května 1945 zavzpomínali členové nad šesti krutými léty okupace a vyjádřili radost z osvobození i dík našim osvoboditelům, kteří projížděli obcí. Na této schůzi byla dojednána účast na slavnosti na počest našeho osvobození dne 17. června 1945.

Období poválečné

Ples uspořádaný 6. ledna 1946 byl provázen obavami, jak dopadne po stránce finanční. Bylo stanoveno vstupné 25 korun. Obavy se ukázaly zbytečné, z plesu zbylo přes 3000 korun. Dne 3. února 1946 se konala valná schůze, na které byla provedena volba nového výboru. Ke změně nedošlo, toliko ve funkci jednatele.

Na listopadových schůzích v roce 1947 byla projednána prohlídka všeho hasičského zařízení a jeho oprava a doplnění. Ke stříkačce byli určení řidiči, které zaškolí br. Jiráček. Sbor zasáhl při požáru v lichtenbergově statku v Českých Heřmanicích.

Ples 4. ledna 1948 skončil výtěžkem toliko 30 korun i přes vysoké vstupné 25 korun. Dne 23. května 1948 se sbor zúčastnil slavnosti rozvinutí hasičského praporu v Litomyšli. Začátkem června se sbor rozloučil se svým předsedou Janem Šmejdířem. Členové ho doprovodili na poslední cestě ve stejnokrojích s praporem. Dne 5. prosince vykonal okrskový velitel Michl z Horní Sloupnice pohotovostní přehlídku.

Sezóna roku 1949 byla zahájena tradičním plesem s nevelkým ziskem 90 korun. Na výroční schůzi se konaly volby. Předsedou byl zvolen Josef Karlík, velitelem Josef Šterman. Místní národní výbor přidělil sboru místnost v budově dvora jako garáž pro stříkačku. Probourání vrat a další úpravy si provedli členové sami. Písek dovezli Josef Strnad a František Jeřábek a Josef Vondráček. Dne 23. května 1949 se sbor zúčastnil srazu hasičstva v Litomyšli. Vyjel k jedinému požáru do Jehnědí.

Také rok 1950 byl zahájen plesem se ziskem 364 koruny. V únorové výborové schůzi byl sestaven plán práce na rok 1950. Dále se na několika schůzích jednalo o přestavbě požární zbrojnice. Sbor se zúčastnil se strojem okrskového cvičení v Horní Sloupnici a Nové Vsi. Bratru veliteli bylo uloženo, aby s družstvem procvičil obsluhu stříkačky, aby si neudělali ostudu. Sbor vyjel k požáru v Horkách.

Podle pokynů Okresní hasičské jednoty nemělo být v jedné obci více hasičských sborů. Proto výborová schůze 28. února 1951 se usnesla na spojení sboru heřmanického s netřebským. V osadě Netřeby mělo zůstat jen požární družstvo. Ke sloučení však nedošlo. Hlavním důvodem byl rozdílný stav obou spolkových pokladen.

Výroční členské schůze 26. března 1951 se zúčastnili zástupci společenských organizací a zástupce OHJ br. Štěrba. Byl zvolen nový výbor. Předsedou se stal František Hájek, velitelem Josef Škarman. Na okresní konferenci byli delegováni Josef Frankota z Českých Heřmanic a Josef Syrový z Netřeb.

Na výborové schůzi 5. dubna 1951 bylo ustanoveno požární družstvo v tomto složení: velitel Josef Škarman, zástupce Jindřich Zachař, strojmistr Jan Šmejdíř, zástupce strojníka Josef Jiráček, členové František Hájek, Jan Němec, Karel Černý, Jindřich Němec, Josef Frankota a Boh. Dočkal. Sbor vyjel v tomto roce k požáru ve Voděradech.

Po roční přestávce byl opět uspořádán 5. ledna 1952 hasičský ples. Na výroční členské schůzi byl zvolen nový výbor. Za předsedu byl zvolen Josef Hájek., velitelem zůstal Josef Škarman.Sbor se zúčastnil krajského sjezdu hasičů ve Vysokém Mýtě. Na okresní hasičskou výstavu byl zapůjčen spolkový prapor a sterá dřevěná stříkačka, Na výborových schůzích probíhal a další jednání o opravě požární zbrojnice.

V roce 1953 byl proveden soupis inventáře sboru. Došlo 9 stejnokrojů pro požární družstvo. Sbor vyjel k požáru do Horní Sloupnice, kde hořela stodola Mikuleckého.

Na výroční členské schůzi dne 31. ledna 1954 byl předsedou zvolen Josef Jiráček, velitelem nadále zůstal Josef Škarman. Na výborové schůzi 31. května 1954 byli navrženi za sbor za poslance do místního národního výboru Jan Němec, Josef Kopecký a Jindřich Zachař. Za účelem získání finančních prostředků uspořádal sbor taneční zábavu.

Na členské schůzi 13. března 1955 se projednávala účast požárních družstev v celostátní soutěži. Byla sestavena dvě družstva. Prvé ve složení: Jel Brýdl, Jan Němec, Stanislav Jeřábek, Oldřich Kučera, Karel Brýdl, Jan Horáček, Miroslav Němec, Jan Šmejdíř, Josef Vodstrčil, a Jan Horák. Druhé družstvo: Josef Vlk, Josef Neubauer, Milan Kafka, Josef Frankota, Josef Jeřábek, Josef Šváb, Karel Černý, Josef Šmejdíř a Karel Matouš. Obě družstva se měla připravovat na soutěž.

Na výborové schůzi 6. června, naplánoval sbor potřebu na rok 1956: 6 dílů hadic B, 6 dílů hadic C, 4 savice, 1 regál na hadice, 1 skříň, 12 autosvíček, 2 kanystry na benzin, 1 sadu klíčů, 1 svěrák, 2 pneumatiky, 2 vzdušnice, kratina na 100 m², 2000 cihel a 10 000 korun.

V roce 1955 byla dána do generální opravy automobilová stříkačka.V roce 1957 se začalo jednat o stavbě nové požární zbrojnice na parcele 345/3. Plánované dvě posvícenské zábavy se nenakonaly pro epidemii asijské chřipky. Na výročí členské schůzi dne 11. listopadu 1957 byl za předsedu zvolen Jindřich Zachař, velitelem Jan Němec. Heřmanický svaz požární ochrany byl zařazen do 12 okrsku. Dále tam patřily: Chotěšiny, Netřeby, Voděrady a Horky.

Do celostátní soutěže požárních družstev v roce 1958 přihlásila jednota družstvo mužů a dorostenců. Okrskové soutěže ve Voděradech se zúčastnili jen muži. Přestože si družstvo vedlo jak v teorii, tak i při štafetě dobře, bylo za požární útok vyloučeno za nedotažení sacího vedení. Dne 29. září 1959 bylo provedeno praktické požární cvičení. Už po několik roků prováděly hlídky z členů sboru a MNV preventivní prohlídky rodinných domků i veřejných objektů. Bylo také uskutečněno vyčištění požárních nádrží. Ples v roce 1960 se konal až 26. února. Byly vykonány přípravy, aby jeho výsledek byl co nejlepší. Na ples zvaly dvojice požárníků. Při ples se prodávalo cukroví. Jiřina Vodstrčilová nacvičila besedu. Na výroční členské schůzi byl za nového velitele zvolen Oldřich Kučera.

Po několika upomínkách dostal v roce 1961 sbor 9 nových stejnokrojů a další vybavení, o které žádal několik roků. Na žádost sboru byla 14. března 1962 v obci uspořádána přednáška pro všechno obyvatelstvo na téma: „Používání ručních hasicích přístrojů“.Požárníci se zúčastnili okresní slavnosti v Mistrovicích, ale jen v civilu, protože vycházkové stejnokroje byly už ve špatném stavu. Dne 4. listopadu 1962 bylo proškoleno požární družstvo v Borové k zásahům z hydrantů. Na členské schůzi 13. února 1963 byl kritizován dezolátní stav požární zbrojnice. Byl schválen návrh na vyřazení starší stříkačky ( Smékal ), aby se uvolnilo místo pro lepší garážování nové stříkačky. Na výroční členské schůzi se jednalo o potřebě vybudování protipožární nádrže v blízkosti živočišného střediska, která by v létě sloužila jako koupaliště a v zimě jako kluziště.

Na výborové schůzi 6. srpna 1964 bylo projednáno upřesnění poplachového plánu obce. Do prvého poplachového stupně byla zařazena místa zásahu:  obec Netřeby a Chotěšiny. Do druhého stupně Tisová a Dolní Sloupnice. Do třetího stupně Voděrady a Horky. Na výroční schůzi v r. 1965 byli do výboru zvoleni členové: Jan Horák, Miroslav Němec, Stanislav Jeřábek st., Jan Kafka, Jan Šmejdíř, Ladislav Matouš, Anežka Jiráčková, Oldřich Kučera st., Karel Brýdl st., Václav Jeřábek, Bohuslav Šimek, Josef Frankota a Jan Šplíchal. Předsedou byl zvolen Václav Jeřábek, velitelem Jan Kafka. Výbor v tomto složení zahájil svou činnost s dluhem 29,70 Kč ve spolkové pokladně.

V dalších dvou letech (1966 a 1967) nevyvíjel sbor žádnou zvláštní činnost a omezil se na plnění běžných úkolů. Byly provedeny přípravy na opravu požární zbrojnice. Požární výzbroj a výstroj byla přechodně uložena na faře.V roce 1968 bylo započato s adaptací požární zbrojnice. Členové na ní odpracovali518 hodin. V následujícím roce 1969 byla přestavba dokončena. Za oba roky tak vytvořily hodnotu díla přes 6000 korun. V tomto roce se požárníci rozloučili s dlouholetým pracovníkem Josefem Škarmanem. 

Období 70-80 let

V roce 1970 bylo v Českých Heřmanicích uspořádáno okrskové cvičení. Zúčastnila se ho obě družstva. Na úhradu výdajů bal proveden sběr železa. V roce 1972 byly uskutečněny dvě taneční zábavy: ples a pouťová zábava na parketě. Obě proběhly s dobrým výsledkem. Třetím kulturním podnikem byl zájezd na „Polskou krev“ do Brna, kterého se zúčastnilo 48 osob. Z vysokomýtské Besedy bylo zakoupeno 40 starších stolů a 90 židlí.

Do okresní soutěže se zapojila dvě družstva žáků. Jedno se umístilo na druhém, druhé na šestém místě. Výroční členská schůze se usnesla uspořádat pro mladé požárníky a žáky TJ Sokol zájezd. Byl to lyžařský zájezd do Velkého Deštného dne 11. března za účasti 44 dětí.

Dne 8. ledna 1972 byla sboru předána nová stříkačka PPS 12: Instruktor okresního výboru zaškolil členy 7. dubna v zacházení s novým strojem. Členové dále pomáhali při stavbě prodejny Jednoty, pomohli také při stavbě rodinného domku br. Kafkovi. V březnu provedli sběr železného šrotu. Českému svazu žen přispěl sbor částkou 500 korun na zakoupení šicího stroje.

Rok 1973 byl zahájen zdařilým plesem s výtěžkem 2300 korun. Pro 44 dětí byl uspořádán lyžařský zájezd do Orlických hor. Dne 28. dubna 1973 se uskutečnil autobusový zájezd na Moravu. 50 účastníků zájezdu cestovalo po trase Brno – Špilberk, Velké Pavlovice, Lednice, Vrbice – vinné sklepy. Zájezd se vydařil.

V květnu 1973 se podařilo ustavit družstvo žen. Jeho členkami byly: Anežka Jiráčková jako velitelka, Věra Kafková, Žofie Plašilová, Eva Kafková, Anna Charouzová, Heleny Jirsáková, Helena Němcová, Eva Cimflová, Svatava Bednářová a Ivana Peterková. Poprvé se družstvo zúčastnilo okrskového cvičení ve Voděradech, kde se ženy umístily na 2. místě. 

FOTO ŽENY 1973

Oběma družstvům mužů se v soutěži nedařilo. Soutěže mladých požárníků se zúčastnila dvě družstva žáků. Žáci obsadili 17. a 18. Místo. Prvomájového průvodu v Chocni se zúčastnilo 18 požárníků ve stejnokrojích. Během roku byl proveden dvakrát sběr starého železa. Pro sbor byl zakoupen kufříkový psací stroj. Za 1920 Kč. Ke konci roku 1973 se požárníci rozhodli pro stavbu nové požární zbrojnice na místě staré váhy. Bylo to na členské schůzi 7. listopadu 1973. Na výroční členské schůzi 16. prosince 1973 byly předány pamětní medaile za dlouhodobé členství Jindřichu Zachařovi (30 let), Jindřichu Němcovi (40 let), Miroslavu Němcovi (30 let), Stanislavu Jeřábkovi (30 let) a Josefu Strnadovi (30 let). V roce 1973 se sbor rozloučil s dlouholetým členem Josefem Jiráčkem.V roce 1974 bylo ustanoveno další družstvo žen, Tvořily ho členky: Ing. Vlasta Vaňková (velitelka), Květa Jůvová, Jiřina Neubauerová, Milena Fišerová, Ludmila Slavíková, Iva Plašilová, Marie Hudečková, Marta Kučerová, Milena Strnadová a Miroslava Brýdlová. Ze spolkové pokladny byly pro ženy zakoupeny bundokošile za 2840 korun a stejnokroje za 7127,50 Kč.

Práce v roce 1974 byla zaměřena dvěma směry: přípravou okrskového cvičení a na stavbu požární zbrojnice. Okrskové cvičení pořádané SPO Netřeby v Českých Heřmanicích se konalo 8. června 1974. Z našeho sboru se zúčastnila dvě družstva mužů a obsadila 6. a 7. místo, dvě družstva žen s umístěním na 2. a 3. místě a družstvo dorostu, které získalo 1. místo. V soutěži jednotlivců si nejlépe vedli: Jaroslav Kafka, Josef Cimfl, z žen Eva Kafková, Helena Jirsáková a Eva Cimflová. V okresním kole v Dlouhé Třebové obsadilo družstvo žen 2. místo.

Ve dnech 22. a 23. srpna 1974 vyměřil pan Kosek základy nové budovy. Jindřich Zachař zajistil potřebné nářadí a již 31. srpna 1974 byl položen základní kámen, na který provedl předseda MNV tradiční poklep. Do konce roku bylo zdivo vyzděno do výšky 2 a půl metru a byl navezen potřebný stavební materiál. Na stavbě bylo odpracováno 1043 hodiny. Úkolem roku 1975 bylo dokončení stavby požární zbrojnice. Na stavbě pracovala nastálo četa důchodců Jindřich Marcal, Josef Pohorský a Josef Frankota, který vedl evidenci odpracovaných hodin. Stavební dozor nad celou akcí měl předseda MNV Jaroslav Kosek.

FOTO požární zbrojnice

Po práci přicházeli členové i další občané, takže stavby se stala záležitostí celé obce. K 30. září 1975, kdy byla stavba dokončena, bylo na ní celkem odpracováno 6025 hodin. Dne 10. prosince byla požární zbrojnice zkolaudována jako „stavby vzorné kvality“. Byla vytvořena hodnota díla 486 000 Kč. Dne 14. prosince 1975 byla požární zbrojnice slavnostně otevřena a předána do užívání. Oficiální otevření přestřižením pásky provedl tajemník ONV pan Halíř. Po prohlídce se konala v sále výroční členská schůze.Členové, kteří se nejvíce zasloužili o stavbu byli vyznamenáni. Byli to: Josef Frankota, Jindřich Marcal, Josef Pohorský, Josef Neubauer, Jindřich Zachař, Václav Jeřábek st., Václav Jeřábek Ml., Jaroslav Kosek ml., Václav Matouš, Anežka Jiráčková, Žofie Plašilová, Věra Kafková, Jaroslav Kosek st. A Josef Vodstrčil ml. Sbor se v roce 1975 zúčastnil okrskového cvičení ve Vračovicích dne 15. června dvěma družstvy mužů, družstvem žen a družstvem žáků. Jedno družstvo mužů a žen postoupilo do okresní soutěže v Mladkově, konané o týden později. Muži obsadili 24. místo z 31 zúčastněných, ženy 4. místo. Dvě družstva žáků soutěžila v Chocni. Po dlouhém jednání dostal sbor v tomto roce vozidlo Tatru 805, kterou členové upravili pro potřebu sboru.

Velkou starostí pro sbor v roce 1976 bylo uspořádání okrskového cvičení a současně s ním ve spolupráci s MNV oslavu 750 letého založení Českých Heřmanic. Požární technika do nové zbrojnice byla přemístěna 15. května. O jarní směně provedli požárníci úklid kolem budovy a okolí vysázeli, před budovu umístili stožáry na vlajky.

Okrskové cvičení se konalo 6. června 1976 a vyžádalo si mnoho hodin příprav. Dopoledne probíhala na hřišti soutěž družstev. 

FOTO 1976

O 13. hodině se účastníci shromáždili u požární zbrojnice a v průvodu s hudbou odešli k pomníku padlých, kde byl položen věnec. Odtud se průvod odebral na hřiště, kde byly vyhodnoceny dopolední soutěže a přítomní vyslechli projev k 750. výročí vzniku obce.

FOTO PRŮVOD od Hasičárny

Velkou pozornost věnoval sbor výcviku mladých požárníků. Věnovali se jim Josef Chleboun, Josef Čapek, Zdeněk Jirsák a Václav Jeřábek.V době letního sucha zavlažovali požárníci stříkačkou pozemky JZD. Na poslední cestě vyprovodili členy Jana Šplíchala, Josefa Strnada a Karla Černého.

Rok 1977 byl zahájen zdařilým plesem s čistým výtěžkem přes 3000 Kč. Na okresním cvičení v červnu obsadila družstva mužů 3. a 6. místo, ženy druhé, starší i mladší žáci se umístili na prvních místech. Z jednotlivců obsadil Jiří Chleboun 4. místo, Jan Hudeček 10., Eva Kafková byla první, Eva Cimflová a Helena Jirsáková byly druhé. V okresním kole v Chocni získaly žákyně z 9 zúčastněných 1. místo, žáci 6. místo z 36 družstev. Z jednotlivců získal Milan Kafka 2. místo, Milan Eliáš a Jiří Chleboun 6. místo. Do soutěže „Plamen“ připravovali mladé požárníky V srpnu Ivana Kroulíková a Milan Šilar.

Na okresním kole v Novém Jiří obsadily ženy 2. místo z jednotlivců obsadila Eva Cimflová 3. místo, Eva Kafková 4. místo. Pro žáky a žákyně byl uspořádán 1. července táborák u podšvábského rybníka.V srpnu 1977 se požárníci učili zacházet s požární cisternou. Cvičení se provádělo v osadě Netřeby. V září se uskutečnilo námětové cvičení s útokem na plechovou halu ve středisku JZD. Sbor zasáhl při požáru stohu v Českých Heřmanicích, který se vznítil od traktoru.

Do tohoto období vkládám také několik dobových fotografií, kde se mi nepodařilo přesně určit datum vzniku, přesto si myslím, že by byla škoda je do tohoto almanachu nezařadit“

SOUBOR FOTO

Dne 4. března 1978 uskutečnil sbor zájezd na operetu „Děvče z předměstí“ do Brna. Zájezdu se zúčastnilo 45 osob. Dne 25. března se zúčastnila tři družstva mládeže soutěže PLAMEN v Bučině. Družstva vedli Milan Šilar a Iva Kroulíková. Soutěžily: Iva Kosková, Alena Šmejdířová, Hana Jeřábková, Eva Kafková, Marcela Matoušová, Marta Mikulecká, Jaroslava Kafková, Ilona Kafková a Jitka Kafková.

Dne 26. května 1978 se v Českých Heřmanicích odbývalo okrskové cvičení žáků. Domácí obsadili 3. místo. Cvičení bylo zakončeno táborákem. Dne 27. května se sbor zúčastnil okrskového cvičení ve Voděradech. Muži obsadili 3. a 5. místo ze 7 soutěžících, ženy 2. Místo .Ve dnech 24. a 25. června se odbývalo okresní kolo mládeže v Chocni. Jedno z nejlepších kulturních vystoupení měly starší žákyně z Českých Heřmanic.

Svépomocí požárníků byl zhotoven taneční parket. První zábava na něm 8. července se nevydařila, protože musela být předčasně ukončena pro déšť. Taneční parket v dalších létech nesloužil jen obci, ale vypůjčovali si ho i okolní organizace.

Na výroční členské schůzi 16. prosince 1978 převzali čestná uznání - Oldřich Kučera st., Helena Jirsáková, Stanislav Jeřábek st. a Helena Němcová; krajské česné uznání - Josef Frankota, Jan Horák a Miroslav Němec. Požárníci odpracovali v roce 1978 při výstavbě pohostinství 509 hodin.

V roce 1979 se připravovalo obložení dřevem v nové požární zbrojnici. Prkna se připravovala v dílně JZD v Tisové. Obložení velké místnosti bylo provedenou v roce 1981. Pro sbor bylo zakoupeno z prostředků JZD 10 hadic B. Družstva mládeže se zúčastnila soutěže PLAMEN. Za to byl pro ně uspořádán dne 30. srpna táborák. V roce 1976 byla nákladem 7000 Kč provedena oprava spolkového praporu. Opravu zprostředkoval zdejší děkan Sobola v domově důchodců v Javorníku Stuha s nápisem „Na paměť obnovení praporu v roce 1976 věnují požárníci“ byla zhotovena se zpožděním, teprve v tomto roce.

Dne 24. ledna 1980 byla pro sbor dovezena nová cisternová automobilová stříkačka CAS 25. Byla zakoupena z prostředků MNV za částku 240 000 korun. Nové vozidlo převzali předseda sboru Václav Jeřábek a člen výboru Oldřich Kučera ml. Na výborové schůzi 25. března 1980 předal předseda MNV Jaroslav Kosek oficiálně požární cisternu předsedovi a veliteli sboru. Cisternu převzal do péče Oldřich Pánek s kolektivem Jaroslavem Kafkou, Ladislavem Jirsákem a Karlem Býdlem ml. 

LIAZ-CAS 25

Dne 31. května obsadilo družstvo žen 1. místo v klání na místním hřišti.

FOTO 1 místo ženy 1980

V roce 1980 byl proveden nábor na doplnění družstev mládeže. Jako jejich vedoucí pracovali Milan Šilar, Milan Eliáš, Iva Kosková a Petr Plašil. Koncem března uspořádal sbor zájezd do divadla ABC.

Členové se zúčastnili ve dnech 4. a 5. července n 1981 oslav 100 letého trvání sboru a okrskového cvičení ve Voděradech. Muži obsadili 2. a 5. místo z 9 soutěžících, ženy se umístily na 1. místě. Do okresního kola postoupilo družstvo mužů a žen. Ženy obsadily 2. místo. Družstvo bylo dobře připraveno, ale drobná chyba při požárním útoku jim zabránila v lepším umístění. Mužů se nedařilo. Mladí požárníci se zúčastnili 23. května okresní soutěže v Pelinách. Žáci obsadili 31. místo, starší žákyně 6. místo. V soutěži v České Rybné 3. října získali starší žáci 19. Místo. Do soutěží připravovali děti vedoucí Milan Šilar a Iva Kosková. Zájem dětí byl velký. Pro všechnu mládež byl uspořádán táborák na Podšvábí.

Požárníci dokončili obložení dřevem velké místnosti v požární zbrojnici a připravili ji na volby. Prací se zúčastnilo 28 členů, kteří odpracovali 315 hodin. Nejvíce se zasloužili Václav Jeřábek, Ladislav Matouš, Oldřich Kučera ml., Milan Šilar a Josef Kafka. Dále se věnovali běžné činnosti, sběru železa, péči o požární techniku, pomáhali při akci „Z“. 6 členů věnovalo zdarma krev. Převzetí požární cisterny i ostatní požární techniky do osobní péče se osvědčilo a svědčí to její dobré připravenosti. Požárníci vyjeli v tomto roce s novou cisternou k požáru do Hrušové, při které člen Ladislav Jirsák strávil celou noc. Další výjezd do Sloupnice, kde hořela granulační linka. Konečně požárníci pomáhali při likvidaci požáru lesa na Džbánovci a při požáru lesa ve Džbánově u Vysokého Mýta. Na poslední cestě doprovodili mladého člena Jar. Marcala.

Dne 29. července byl na podšvábském rybníce uspořádán „Den požární ochrany“ s použitím veškeré požární techniky. Sportovní soutěže se zúčastnilo 1 družstvo mužů, 1 družstvo žen a 1 družstvo děvčat. Do okresního kola v České Třebové postoupily ženy a děvčata. Ženy obsadily 4. místo a dívky 3. místo. Mladí požárníci se zúčastnili soutěže Plamen na Vinicích dne 16. října 1982. Na soutěž je připravili Petr Hudeček a Iva Kosková za pomoci Marcely Matoušové a Aleny Šmejdířové. Požárníci se v tomto roce věnovali údržbě požární techniky, vodních zdrojů, přednáškové činnosti, provedli tři námětová cvičeni, 12 technických výjezdů, sebrali 133 q železa. Zasáhli při požáru skladu sena v JZD Hrušová a při požáru ocelokolny se senem JZD Sedliště. Ve dnech 12. a 13. srpna vyjeli k požáru v JZD Sloupnice. Pro závažné technické nedostatky byla v roce 1982 vyřazena stará autocisterna 16 RN a předána k rozebráním náhradní díly. Byl uskutečněn zájezd na Moravu.

V roce 1982 se sbor rozloučil se členy Jindřichem Němcem a Josefem Neubauerem.

Mladí požárníci byli aktivní také v roce 1983. Za soutěží „Plamen“ jeli do Pastvin a na podzim se zúčastnili branného závodu v České Rybné. Iva Kosková s mladými požárníky se starala o sál v požární zbrojnici, její okolí a o záhon růží. Dorostenky si dobrými výsledky vydobyly postup do okresního kola v České Třebové, kde se umístily na 2. místě.

FOTO DOROSTENKY 1983

Muži se zúčastnili soutěže vyhlášené Okresním svazem družstevních rolníkův Líšnici a obsadili 6. místo z 13 zúčastněných. Druhé družstvo mužů vyhrálo v okrskovém kole ve štafetě časem 41,2 sekund a v útoku 47 sekund. Nestačilo to však na postup do okresního kola. Vyhlášené celookresní námětové cvičení bylo v Českých Heřmanicích provedeno 30. září 1983 dopoledne. Dále členové sboru provedli preventivní prohlídky domů, přednášky pro občany, ve škole, rozhlasové relace, připravovali se k soutěžím, sebrali 54 q železa, zalévali nově vysázené stromky a keře před společenským zařízením, naváželi vodu do kravína, uspořádali několik cvičných výjezdů s cisternou za účelem seznámení s technikou a připraveností vozidla.

Sbor vyjel v roce 1983 k několika požárům: 29. července pomáhal při likvidaci požáru u Paďourů v Chotěšinách v Chotěšinách, téhož dne při požáru samochodné řezačky v JZD. Dne 12. srpna 1983 při likvidaci požáru vepřína v JZD 1. máj ve Sloupnici; za úspěšný zásah dostal sbor od JZD děkovný dopis. Dne 19. srpna 1983 opět hořelo JZD Zálší a to samochodná řezačka.  V roce 1983 se sbor rozloučil s členem Janem Horákem.

Ples v roce 1984 se konal v sále nového kulturního domu za účasti 350 osob s výtěžkem 4400 Kč. Okrskového cvičení dne 19. května 1984 v Tisové se zúčastnila 2 družstva mužů a 1 družstvo žen. Muži obsadili z 9 soutěžících 1. a 2. místo. 

Prvé družstvo mužů tvořili tito členové: Oldřich Kučera, Oldřich Pánek, Václav Matouš, Petr Plašil, Stanislav Vera, Miroslav Slavík a Vladimír Němec. Druhé mužstvo mužů: Josef Chleboun, Miroslav Doskočil, Petr Hudeček, Libor Kučera, Ladislav Matouš, Jiří Cimfl, Stanislav Jeřábek.

V Družstvu žen soutěžily: Miroslava Brýdlová, Iva Kosková, Eva Kafková, Jaroslava Kafková, Anna Charouzová, Marta Kučerová, Helena Němcová a Iva Plašilová.

Družstvo mužů se dále zúčastnilo soutěže o putovní pohár v České Třebové. Z 18 soutěžících se umístili na 10. místě. Spolu s požárníky v Újezdě u Chocně oslavili 90. výročí založení tamního sboru. Přípravě mladých požárníků na soutěže se věnovala Iva Kosková za pomoci Jarči Kafkové a Ilony Fendrichové. Na 31. května 1984 byl pro děti připraven táborák. Vedle vedoucích se zúčastnilo 31 dětí.

Na den 30. června 1984 připravil sbor zdařilý zájezd na trase Přibyslav (hasičské muzeum), Žižkovo pole, Lipnice a Havlíčkův Brod. Na zpáteční cestě se výletníci stavili v Bučině, kde požárníci oslavovali výročí založení. Zájezdu se zúčastnilo 44 osob. Další činnost sboru byla zaměřena na výcvik, údržbu požární techniky a zařízení, vzdělávání. Bylo sebráno 100 q starého železa. Členové obložili dřevem malou zasedačku. Pokračovala dobrá spolupráce se složkami Národní fronty a Jednotným zemědělským družstvem Slovenského národního povstání se sídlem v Zálší.

Byly vykonány přípravy naoslavuj 100. výročí založení sboru na dny 5., 6. a 7. července 1985. Termíny byly oznámeny okolním sborům se žádostí, aby v tyto dny upustili od větších společenských akcí.

Sbor vyjel v roce 1984 ke dvěma požárům: dne 5. května 1984 hořel stoh v JZD Zálší, 12. května sklad úsušků a granulí v Kosoříně. Řady požárníků v roce 19984 opustili členové: Miroslav Němec, Alois Eliáš a Josef Kopecký. Svaz požární ochrany v Českých Heřmanicích ukončil rok 1984 s členskou základnou 77 mužů a 38 žen – celkem 115 členů. 

Na výroční členské schůzi v prosinci 1984 byl zvolen výbor SPO ve složení:

Václav Jeřábek, předseda                                Marta Kučerová, místopředsedkyně

Ing. František Novák, jednatel                        Oldřich Kučera ml., velitel 

Oldřich Pánek, velitel zásahové jednotky                   Helena Němcová, hospodářka

Ladislav Jirsák, vedoucí mechanik techniky                Miroslava Brýdlová, referentka žen

Iva Kosková, referentka mládeže                               Ladislav Matouš, politickovýchovný referent

Vladimír Němec, organizační referent            Stanislav Jeřábek, preventista

Josef Slavík, referent CO                                Josef Frankota, člen revizní komise

Anna Charouzová, členka revizní komise                   Milan Šilar, člen revizní komise                       Iva Plašilová, členka revizní komise

Rok 1985 byl zahájen zdařilým požárnickým plesem v sále kulturního domu. Další práce byla zaměřena na důstojné oslavy 100. Výročí založení sboru. 

Oslava proběhla 7. července průvodem od požární zbrojnice k pomníku padlých, dále pak na parkoviště kde přítomné vítala svou hudbou hudba z Chocně. Po oficiální části se průvod odebral na místní hřiště, kde byla k vidění hasičská technika. Celý den bylo připravené bohaté občerstvení. Kronikář zmiňuje: „Oslava se ke spokojenosti všech skutečně vydařila“

Na výborové schůzi dne 13. listopadu byl zvolen nový výbor:

Václav Jeřábek, předseda                                Oldřich Pánek, místopředseda

Ing. František Novák, jednatel                        Oldřich Kučera ml., velitel 

Helena Němcová, hospodářka                        Vladimír Němec, organizační referent

Ladislav Jirsák st., vedoucí mechanik techniky           Marta Kučerová, referentka žen

Iva Kosková, referentka mládeže                               Ladislav Matouš, politickovýchovný referent

Vladimír Němec, organizační referent            Jiří Cimfl, preventista

Stanislav Jeřábek, referent CO                        Václav Jeřábek, kronikář

Následující čtyři roky tedy 1986,1987,1988, 1989 proběhly téměř, dle stejného scénáře, tedy: V lednu proběhly tradiční hasičské plesy, které byly stěžejní akcí roku, dále pak okrsková cvičení za účasti družstev mužů i žen a závěrem roku výroční schůze. V roce 1987 byla opravena hasičárna nákladem 40 000 Kč. Sbor bohužel opustilo také několik jeho členů a nemálo dalších oslavilo svá životní jubilea nebo svatební den.

Období po „Sametové revoluci“

Rok 1990, je v kronice uveden následovně:

13. leden začínáme rok opět hasičským plesem, který je první akcí našeho sboru v nově se rozvíjející demokratické společnosti (po Sametové revoluci). Bohužel účast byla silně podprůměrná, pouhých 99 lidí. Následující akce tedy výlet do Prahy a letní zábava (účast 336 spoluobčanů)se ale již vydařily. Tento rok byl rušný především pro zásahovou jednotku, která musela vyjet k požáru v Bučině-seník, na Sudislav- k řezačce na Podšvábí a na Zhoř.

Rok 1991 započal 18. Ledna výroční členskou schůzí, kde byl zvolen výbor na další 4 roky.

starosta                       Pánek Oldřich                        velitel              Kučera Oldřich ml.

Strojník                       Jirsák Ladislav                        prevence                     Šimek Karel

hospodář                     Němcová Helena                                vzdělavatel      Ing., Novák František

ved. mládeže   Slavík Miroslav          

členové:                      Charouzová Anna, Němec Vladimír, Kučerová Marta, Lichtenberková Jana, Jeřábek Stanislav

V lednu byl také historicky nejméně navštívený hasičský ples s účastí 74 platících, proto se výbor usnesl, že byl posledním. Také květnová zábava skončila prodělkem. Výjezdová jednotka zasahovala na Zaháji a ve Džbánově.

Rok 1992 byl výjimečný pouze výsadbou stromků na obecním pozemku v Chotěšinách a první oslavou patrona hasičů sv. Floriána druhou sobotu v květnu. 

V roce 1993 byl určen výborovou schůzi pan Oldřich Kučera správcem hasičárny. Konal se opět jarní úklid, který již několik posledních let patří k pravidelným akcím podporujícím vzhled obce. Okrskové cvičení na Zaháji dopadlo velice úspěšně ziskem obou prvních míst pro muže i ženy z Českých Heřmanic. Stejně tak, se vydařil i Florián a zájezd do sklípku ve Velkých Bílovicích, společně s hasiči z Horek.

Rok 1994 je vzhledem k počtu a náročnosti zásahů jedním z nejhorších v celé více jak stoleté historii sboru. Vše začalo začátkem července výjezdem k požáru na Podšvábí, kde do základu shořela celá táborová základna zemědělského družstva. Další výjezd o měsíc později byl do lesního porostu v Boru a nakonec dva velké požáry koncem roku. Dne 8. prosince začal hořet kulturní dům „Sokolovna“ v Chocni a o týden později shořela střecha hospodářské budovy Šrůtových na Netřeby. Velkou událostí byli také volby do obecního zastupitelstva, kde měl sbor nominovat dva kandidáty.

Rok 1995 je rokem obnovy výboru. 

Staronovými členy jsou: 

Karel Šimek-starosta, Kučera Oldřich-velitel, Kučerová Marta-referent ženy, Jirsák Ladislav st.-strojník a Matouš Ladislav ml. -kulturní referent.

 Novými členy jsou: 

Kafková Jaroslava-pokladní, Jirsáková Eva-kronikář, Šmejdíř Josef ml. -MTZ, Jeřábek Stanislav ml. -preventista, Eliáš Pavel-referent mládeže a Radim Eliáš -jednatel. 

Tento rok byl ve znamení velkého úspěchu družstev mužů, žen i jednotlivců z okrskové soutěže konané tentokrát ve Vračovicích si přivezli první místa. 

První organizační akcí nového výboru byl sv. Florián a branný závod dětí dne 27. května. Tyto akce ocenili nejen děti (58 účastníků), ale také dospělí večer i přes velký liják a bouřku. 

FOTO branný závod dětí

Proběhli také oslavy 110 let od založení sboru. Oslavy dne 1. června na hřišti (hudba, opékání selete a krásné počasí přilákali asi 120 lidí) a 2. června v neděli – průvodem, ukázkou techniky na parkovišti a bohužel po projevu starosty sboru Karla Šimka uprostřed hymny začala velká bouřka, vichr a liják, který všechny zahnal do kulturního domu. Kronikář k tomu píše: „ Veškeré občerstvení, které bylo připraveno na hřišti, se převezlo před sál, kde se prodaly všechny bramboráky, utopence, koláče i párky. Počasí se nakonec umoudřilo a Jarda Marcal rozezpíval asi 50 přítomných občanů.“ Proběhla také oprava staré hasičárny (stržení sušící věže, nová vazba i fasáda). Opravu provedla stavební firma za pomoci 550 brigádnických hodin členů sboru.

FOTO oprava hasičárny

Konal se zájezd do sklípku ve Velkých Bílovicích, který byl opět velice kladně hodnocen. Bohužel byl také jeden výjezd k požáru do Sloupnice.

Rok 1996 je ve znamení opětovného obnovení tradice „Hasičského plesu“ po pětileté odmlce. Velkým lákadlem se stala bohatá tombola – při vyúčtování plesu se výbor dohodl v této tradici pokračovat. Dalším poměrně velkým zdrojem příjmů se stal jarní sběr železa a vysazování stromků v obecním lese. Při okrskové soutěži konané v Zálší, se naše ženy umístili na krásném 2. místě a muži obhájili třetím vítězstvím v řadě zisk putovního poháru ZOD Zálší. Dále se konaly oslavy sv. Floriána, zájezd do kuželny ve Vysokém Mýtě, turistický pochod z Budislavy do Roudné a již tradiční valná hromada. Ani tento rok se sboru nevyhnuly smutné povinnosti při loučení s dlouholetým členem Karlem Brýdlem, ale také návštěva a blahopřání k životním jubileím.

Shrnu-li poslední čtyři roky starého milénia - tedy 20 století - pak všechny probíhali dle roky prověřeného scénáře: Příprava a realizace hasičského plesu dále účast během okrskové soutěže v Tisové (ženy, muži i jednotlivci všichni odjeli s vítězným pohárem), ve Voděradech (ženy 2. místo, muži a jednotlivci opět vítězný pohár) a v Netřeby (ženy 3, muži 2 a jednotlivec Miloš Jirsák opět vyhrál stejně, jako v předchozích dvou letech), oslava sv. Floriána, branný závod dětí s opékáním párků, sběr železa a výroční schůze. V roce 1999 byla poprvé zavedena tradice „Dětských maškarních karnevalů“ pod taktovkou hasičů. Nedílnou součástí aktivního roku byla také oslava narozenin některých členů, předání svatebních darů a příprava na další roky.

Období „Nového milénia“

Rok 2000 byl nad rámec běžných akcí výjimečný oslavou 115 let od založení sboru. Oslava byla opět zahájena průvodem od hasičárny k památníku padlých s položením věnce, dále se pokračovalo na parkoviště, kde pronesl projev starosta hasičů Karel Šimek a poté starosta obce Josef Chleboun. Následovaly ukázky hasičské techniky, za velké účasti veřejnosti. Návštěvou nás poctily okolní sbory z Tisové, Vračovice-Orlov, které nesly své prapory, hráli heligonkáři z Řetové a večer následovala taneční zábava. Doprovodnou akcí byla výstava obrazů heřmanského rodáka – malíře p. Škeříka. Druhou sobotu v říjnu byla uspořádána 2. Posvícenská zábava s účastí asi 150 lidí. I letos jsme se rozloučili s některými členy sboru Josefem Čapkem a Josefem Kafkou. Skončilo také pětileté volební období, při kterém generačně obměněný výbor vykonal spoustu záslužné práce. Především tedy obnova tradice hasičských plesů a dětským karnevalů. Za zmínku stojí také vznik druhého družstva mužů rekrutovaných z místních mladíků.

Rok 2001 je ve znamení zahájení činnosti nového výboru ve složení:

Šimek Karel                            starosta sboru              Kučera Oldřich ml.                 velitel

Jirsáková Eva                          jednatel                                   Kafková Jaroslava                  pokladní

Kučerová Marta                                  kronikářka                              Hudeček Petr              kulturní referent

Paďour Mirek                         strojník                        Jeřábek Stanislav ml.               preventista

Šimek Michal                          referent mládeže                     Šmejdíř Josef               referent MTZ

Jůva Vladimír                          člen výboru

Tento výbor navázal na předchozí úspěšné akce a zorganizoval také úspěšný ples, 

Okrskovou soutěž - zde bych chtěl zmínit velice zajímavý „úkaz“, který se za celou dokumentovanou historii stal zatím pouze jednou a sice: pořadí družstev bylo „zajímavě rozděleno na základě výsledků“ 

První místo     muži i ženy obsadili hasiči z Netřeb

Druhé místo    muži i ženy obsadili hasiči z Českých Heřmanic

Třetí místo      muži i ženy obsadili hasiči z Voděrad

Branný závod dětí, který se také vyvedl. Následovalo námětové cvičení v Zálší, požár strniště v Chotěšinách, výlet do vodní elektrárny Dlouhé Stráně (zrušený z důvodu bezpečnosti státu po útocích teroristů na Twin Towers v USA). Dále pak již třetí posvícenská zábava, bowling ve Vysokém Mýtě, smuteční rozloučení s panem Černínem z Chotěšin – dlouholetým velitelem okrsku, Josefem Karlíkem a Janem Jiráčkem. Sbor měl ke konci roku 93 členů a 5 čestných členů a po dvouletém úsilí se podařilo dokončit hasičské tablo – především díky starostovi sboru Karlu Šimkovi.

Oslavy 100 výročí praporu

Rok 2002 byl opět rokem výjimečným oslavou 100 výročí hasičského praporu, která se konala 7 července. K tomuto výročí byla v duchu starých tradic pořízena ozdobná stuha. Výroční slavnost byla zahájena průvodem od hasičské zbrojnice do kostela, kde byla stuha vysvěcena. (Po celou dobu byla stuha nesena Klárou Hudečkovou – zmiňuji záměrně, protože je to pra-pra vnučka matky praporu Kristýny Kroulíkové. Znamená to tedy, že i po 100 letech byla dodržena tradice a historická návaznost na dárce a matku praporu.) 

FOTO prapor 100 let

Průvod pokračoval po církevním obřadu na hřiště, kde byla připravena ukázka hasičské techniky, požárního útoku a sportovního aerobiku. Program zahájil starosta sboru Karel Šimek projevem a vzpomínkou na historické milníky sboru. Následoval projev starosty obce J. Chlebouna a velitelem okrsku J. Pánkem oba poté stuhu připnuli na prapor. Zúčastnili se také zástupci okolních sborů se svými prapory.

Dalšími akcemi roku byl pak tradičně ples, dětský karneval, školení strojníků, okrskové cvičení v Zálší (muži 1. místo, ženy 3. místo), zakoupeno 10 nových cvičebních uniforem pro muže – větší částí obecním úřadem, branný závod, sv. Florián s výbornými bramboráky připravenými Petrem Hudečkem, výlet na Dlouhé Stráně-vodní elektrárnu, muzeum v Rapotíně, sbor také odeslal fin. Pomoc 5000,- Kč obci Majdalena v Jižních Čechách postiženou letošní povodní. Proběhli také volby do obecního zastupitelstva, kam z osmi kandidátů postoupilo 5 našich členů. Výjezdová jednotka absolvovala také technický výjezd v únoru na čištění kanálů a následně ostrý výjezd na požár seníku ve Sloupnici.

Rok 2003 výjezd zásahové jednotky do Chotěšin k vytopenému sklepu pana Řeháka a v březnu požár rákosí na velkonetřebském rybníku. Okrsková soutěž ve Vračovicích kde muži obsadili 1 a 2 místo, ženy skončili na 2 místě a v jednotlivcích opět bodoval Miloš Jirsák ziskem poháru pro vítěze a druhým místem Daniela Janečka jsme dokonali úspěch našich hasičů.

FOTO muži Vračovice

 Bylo obnoveno pracovní vybavení pro zásahovou jednotku pořízení nových rukavic, bot z peněz kraje a obce. Byla také pořízena nová žerď k hasičskému praporu. Uniformovaní členové se zúčastnili pohřbu Jaroslava Kostka bývalého předsedy MNV.

Rok 2004 výbor SDH a následně obecní zastupitelstvo odsouhlasilo prodej T805,byly uskutečněny všechny obvyklé akce – tedy ples, karneval, sběr železa, Florián, okrsková soutěž v Tisové, branný výlet dětí kolem rybníků a rozrostla se zásahová jednotka o 5 nových členů na celkový počet 19 členů. Hasičská zbrojnice byla opět hojně využívaná ke společensko – kulturním akcím např. vítání občánků, oslavy narozenin, schůze a předváděcí akce.

Největší a organizačně nejnáročnější událostí roku 2005 bylo shromáždění 220 delegátů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka okresu Ústí nad Orlicí – celou organizaci, občerstvení a hladký průběh zajišťovali členové našeho sboru a především výbor. Během konference také obdrželi tři naši členové čestné vyznamenání. Byli to starosta sboru Karel Šimek(v zastoupení), velitel Oldřich Kučera a Stanislav Jeřábek ml. Všech 25 členů zajišťujících hladný průběh si vysloužilo poděkování a pochvalu od Výkonného výboru.

FOTO vyznamenání 2005

Dále proběhl tradiční ples, karneval, okrsková soutěž (proběhla na místním hřišti za široké účasti místních i přespolních občanů), Florián (s již tradičními bramboráky) a výsadba stromků v obecním lese na Párkách a u Starého rybníka.

Dne 18. Června se konala opět velice dobře organizačně zvládnutá oslava 120 let výročí založení sboru. Oslavu opět zahájil slavností průvod v čele s praporem, dále členové sboru ve vycházkových i pracovních uniformách, hudba Choceňačka, sekerníci z Líšnice ve svých stejnokrojích, zástupci okolních sborů s prapory a široká veřejnost. Po proslovech, byly předány medaile a následoval bohatý program. Celá oslava se velice vydařila a patří velký díky především výboru za skvělou propagaci hasičské tradice a myšlenky.

FOTO 120 let

 Další akcí byl výlet do Adršpachu a Teplických skal taktéž velice vydařený, bohužel se nepodařilo naplnit celý autobus. Za týden jsme již tradičně ukončili léto opékáním krůt na hřišti. 

FOTO krůty

Během září a října také pomáhali naši členové při stěhování a bourání staré hasičárny, z které později vznikla obecní knihovna. Následovala sběr železa a tento akcemi nabitý rok jsme ukončili již tradičním plesem. Závěrem roku výbor zhodnotil pracovně náročný rok a starosta Karel Šimek poděkoval všem členům za odvedenou práci.

FOTO výbor

13. ledna 2006 začínáme opět valnou hromadou a volbou nového výboru:

Šimek Karel                            starosta sboru              Kučera Oldřich ml.                 velitel

Jirsáková Eva                          jednatel                                   Kafková Jaroslava                  pokladní

Kučerová Marta                                  kronikářka                              Hudeček Petr              kulturní referent

Paďour Mirek                         preventista                              Jeřábek Stanislav ml.               strojník

Šimek Michal                          člen výboru                 Bednář Libor               člen výboru    

Jůva Vladimír                          referent MTZ

Tento staronový výbor začal opět pracovat na navrženém ročním přehledu akcí vycházejícím z let předchozích.

V tomto roce se podařilo sboru získat jako protihodnotou za opravu automobilového kropicího vozu provedenou S. Jeřábkem a V. Jůvou přenosnou motorovou stříkačku PPS-12 od firmy BMP Koclířov. Zároveň byl uveden do provozu velký gril vyrobený společně se Sokolem – zatěžkávací zkoušku, v které obstál, si odbyl na opětovném opékání krůt 2. září. Následoval výlet do Dobrošova a do Náchodského pivovaru, sběr železa a na závěr roku tradiční ples, kde hrála skupina MAXIBEND. Do obecního zastupitelstva byli ze sedmi kandidátů zvoleni tři zástupci sboru. V lednu jsme se také rozloučili s dlouholetým členem výboru panem Jiřím Plašilem.

Rok 2007 byl korunován úspěchem našich družstev v okrskové soutěži konané v Netřebách. Naše ženy doslova urvaly první místo ženám z Tisové výhrou o 8 setin a naši muži obsadili krásné 1 a 3 místo byl to po dlouhé době opět „vítězný rok“.

FOTO Netřeby 2007

V červnu sbor zakoupil soupravu na chlazení piva. Tento rok bylo poprvé a doufejme, že také naposled zrušeno opékání krůt z důvodu epidemie ptačí chřipky. Tato nepříjemná událost se dotkla celého okolí a především chovů drůbeže v okolních obcích Tisová a Netřeby, kde musely být utraceny tisíce kusů slepic a krůt

Výjezdová jednotka byla povolána k požáru lesa v Kosoříně, odstranění zlomeného stromu směrem k Tisové a asistovala u výše zmíněných zásahů při likvidaci ptačí chřipky

Byla také provedena GO požární stříkačky PS – 12 a Stanislav Jeřábek provedl úpravu na čerpadle cisterny CAS 25. Sbor také zakoupil nové soutěžní hadice a sací koš. Výbor také odsouhlasil peněžní dar pro základní a mateřskou školu v Českých Heřmanicích. Do svazku manželského vstoupili také tři členové mladšího soutěžního družstva Martin Vacek, Martin Tichý a Michal Šimek.

Rok 2008 opět zahájila valná hromada a následně celý leden členové výboru navštěvovali jako každý rok valné hromady okolních sborů. Dne 13. Března předal starosta Karel Šimek a velitel Oldřich Kučera čestná uznání dlouholetým členům za jejich činnost pro náš sbor panu Stanislavu Jeřábkovi st., Janu Hudečkovi, Janu Motyčkovi, Oldřichu Kučerovi st. a Milanu Kafkovi. V dubnu proběhl výlet do obřího akvária V Hradci Králové spojeného s návštěvou krytého bazénu. Vzhledem k opět malé účasti na výletu výbor rozhodl v této tradici již dále nepokračovat. Při okrskové soutěži opět zvítězili naše ženy, muži i přes to, že měli dva nejlepší časy na útoku, skončili nakonec na 2 a 4 místě.

Rok 2009 proběhl ve stejné režii jako roky předcházející tedy se stejným scénářem a opět úspěšnými akcemi a spokojenými návštěvníky. Za zmínku stojí rekonstrukce kuchyně v hasičárně placená z našetřených peněz sboru, dále pak zapůjčení naší historické koňské stříkačky na výročí firmy Stratílek (výrobce) ve Vysokém Mýtě, účast na výročí 100 let netřebských hasičů, pověřovací cvičení na simulovaném požáru školy za účasti profesionálních jednotek z Ústí nad Orlicí i Vysokého Mýta a především ostrý výjezd k požáru mlýna u rybníka Heřmánek, kde zasahovalo 10 našich členů společně s profesionálními jednotkami z Vysokého Mýta, Litomyšle, ale také Ústí nad Orlicí.

Na valné hromadě byl zvolen nový výbor, který začne pracovat v tomto roce 2010

Dlouholetý starosta Karel Šimek se vzdal funkce starosty a i nadále zůstává místostarostou sboru.

Jeřábek Tomáš                        starosta sboru              Kučera Oldřich ml.                 velitel

Jirsáková Eva                          jednatel                                   Kafková Jaroslava                  pokladní

Kučerová Marta                                  kronikářka                              Hudeček Petr              kulturní referent

Paďour Mirek                         preventista                              Jeřábek Stanislav ml.               strojník

Šimek Michal                          člen výboru                 Šimek Karel                místostarosta sboru

Jůva Vladimír                          referent MTZ

Nový starosta poděkoval svému předchůdci a společně s ostatními členy výboru opět navázali na tradiční léty prověřenou „kostru“ pracovního roku.

V únoru proběhl tradiční karneval opět podpořený cukrovím od místních žen, tombolou pro děti, hudbou v a spoustou soutěží a her. Za ušetřené peníze sboru z minulých let byly zakoupeny tři pánské a šest dámských vycházkových uniforem.

Pod názvem „Hasičský víkend“ byla naplánována 16. a 17. Května okrsková soutěž i oslava 125 let založení sboru na místním hřišti. Počasí nám, ale jako několikrát v minulosti jasně ukázalo, že je nevyzpytatelné a oslavy se tak musely přesunout na místní sál. A okrsková soutěž byla přeložena na začátek června. Čekání se, ale vyplatilo a tak družstvo mužů zvedlo nad hlavu vítězný pohár.

FOTO muži 2010

 Scénář oslav byl téměř totožný s oslavami před pěti lety. Tedy zahájení, projevy, sekerníci, mažoretky a tanečnice. Venku pak vystoupili železný hasič a ukázka výcviku psů. Velká účast nakonec předčila veškerá očekávání. 

V červenci se zástupci sboru s naším praporem zúčastnili oslav založení sboru ve Sloupnici. V sobotu 27. listopadu se konal hasičský ples, který byl i tento rok hodnocen jako úspěšný. Jednotka také prováděla jako každý rok údržbové a ošetřovací práce na technice, zároveň také probíhalo školení výjezdové jednotky. Michal Šimek a Martin Kučera se zúčastnili školení na velitele družstva a Stanislav Jeřábek, Josef Šmejdíř a Miloslav Paďour se proškolili na funkci strojníka. V květnu nás opustil dlouholetý člen výboru František Novák. Do manželství vstoupili členové Tomáš Kučera, Martin Kučera a Miloslav Paďour.

Také rok 2011 byl ve znamení výměny generací. Na vlastní žádost odešel z výboru také Stanislav Jeřábek dlouholetý aktivní člen výboru, strojník a preventista. I jemu výbor poděkoval za odvedenou práci. Na jeho místo byl zvolen Ladislav Jirsák ml.

Okrskové cvičení proběhlo tentokráte ve Voděradech a poprvé se zde představilo druhé družstvo žen. Do boje jsme tak posílali dvě družstva mužů a dvě žen. Zvítězili zkušenosti a především „starší“ ženy prokázaly své schopnosti z více jak 20 let soutěžení – zaslouženě si odvezli pohár vítězů, mladší ženy skončily na 5. místě. Stejně tak i muži „starší“ skončili na 2. místě a mladší na 6. místě. 

FOTO Voděrady 2011

13. května se konal opět již tradiční bramborákový večer sv. Floriána s opět solidní návštěvou a přes 210 prodanými bramboráky-jako každý rok smaženými zkušenou rukou Petra Hudečka. Přes léto byla vybudována zpevněná plocha vedle hasičárny, kde budou v budoucnu probíhat všechny „venkovní aktivity sboru“. Největší akcí roku byl opět úspěšný hasičský ples.

Zásahová jednotka měla opět pohotovost 6. Prosince kdy vyjela k požáru domu čp. 16 v Českých Heřmancicích. Na místě se provedl pouze průzkum, protože majitel požár zlikvidoval sám. Výjezdová jednotka měla v tomto roce 15 členů a je zařazena do plošného pokrytí JPO-5.  V červenci naše řady opustil člen sboru pan Oldřich Kučera st.

Po běžných událostech sboru v roce 2012,  jako jsou výroční valná hromada, kácení stromů před plánovanou obecní akcí „Revitalizace zeleně obce České Heřmanice“, již tradičním dětském karnevalu s krásnou tombolou, kterou tentokrát z velké části sponzoroval Miroslav Doskočil a hudebně doprovázel Jaroslav Marcal

FOTO Maškarní ples

, protáhli členové svá těla na okrskovém cvičení na Netřeby. 

FOTO Netřeby 2012

Dne 19. Května byl opět výjezd k požáru bývalého pohostinství na Orlovech. V naprosto odlišném tempu pak proběhl svátek svatého Floriána s bramboráčky a v rámci preventivně branné činnosti navštívili děti z místní mateřské a základní školy den otevřených dveří v hasičárně ve Vysokém Mýtě. V červenci začala rekonstrukce garáže v hasičské zbrojnici, následovaná výměnou oken a vchodových dveří. Celé léto pak bylo provázeno přípravami na vyhlášení soutěže „Vesnice roku Pardubického kraje“ celé toto „obecní“ snažení bylo korunováno výhrou tohoto titulu pro rok 2012.

Výhru oslavili nejen hasiči při opékání krůt, ale i další složky obce. Poté proběhl ples, který se také vydařil. Sbor prošel také kontrolou příslušníky Hasičského záchranného sboru Ústí nad Orlicí. Někteří členové se také zúčastnili pohřbu bývalého starosty a místostarosty Josefa Chlebouna.

Rok 2013 začal také valnou hromadou, na které bylo všech 43 členů a 7 hostů pozváno na první hasičskou zabíjačku, plánovanou na 26.1. Na tuto událost byla pozvána také široká veřejnost. Servírovali se tak: zabíjačková polévka, kroupy, prejt, ovar, smažený řízek, zabíjačkový guláš a vepřové výpečky. Tato akce se povedla a stala se tradicí pro další roky. Při té příležitosti byla dovybavena kuchyň a obec zakoupila nový sporák. Dětský karneval se konal v neděli 22. Února za opět početné účast masek i jejich doprovodu. Okrsková soutěž se konala v Zálší a poprvé si zde nesoutěžně zasoutěžili naši nejmenší hasiči pod taktovkou Ivy Kučerové.

V tomto klání byly opět úspěšnější ženy – ty „služebně mladší“ vyhrály a ty „služebně zkušenější“ obsadili krásné třetí místo. Mužům se moc nedařilo a skončili na 4 a 7 místě i přes nejrychlejší časy útoků. Bohužel výsledek dělá štafeta.

Florián byl oslaven vzhledem k nepřízni počasí poprvé pod víceúčelovým stanem, který si sbor z ušetřených peněz zakoupil. Stejně jako lavičky a stoly. Brambory pro již tradiční pochoutku opět dodali Jůvovi z Borové.

Obecní zastupitelstvo rozhodlo o parkování obecní techniky v prostorách hasičské zbrojnice společně s CAS-25. Zásahová patřící podle plošného pokrytí do kategorie JPO 5 měla na konci roku 18 členů. Z toho 1. velitele požárního družstva, 3 strojníky a 12 členů je zařazeno ve funkci hasič. 

Dále proběhlo úspěšné opékání krůt a také hasičský ples. V červnu jsme se také naposledy rozloučili s panem Stanislavem Jeřábkem, který zemřel ve věku 94 let a byl dlouholetým členem sboru a obecním pamětníkem. Na poslední cestu jsme také v uniformách vyprovodili dlouholetého hasiče s Chotěšin pana Ladislava Šaldu. Svatební dar byl předán členu Pavlu Novákovi.

Valná hromada roku 2014 se konala 10. ledna za účasti 48 členů a 12 hostů. Jako již tradičně byl zhodnocen předchozí pracovní rok, představen plán práce roku následujícího a na závěr všichni ochutnali výborný guláš připravený Petrem Hudečkem.

V průběhu roku se konalo 14 výborových schůzí. První plánovanou akcí roku byla 2. hasičská zabíjačka v sobotu 1. února. Oproti loňskému roku jsme se zaměřili na větší propagaci, pozvali jsme širokou veřejnost pozvánkami do schránky a nechali vyhlásit. Ráno jsme se sešli na sedmou hodinu, aby v 11 hodin bylo vše připravené. Netušili jsme, jak obrovský zájem bude jak na oběd, tak na nákup domů. Během dvou hodin nebylo co prodávat i přes to, že oproti loňskému roku bylo všeho víc, ani tak to nestačilo. 

V neděli 9. března proběhl na místním sále dětský maškarní karneval. Účast byla jako každý rok velká, sál plný dětí a přehlídka masek byla opět úžasná. K dobré náladě přispěla i hudební produkce Jardy Marcala ml a děti si užily i připravené soutěže. Jako poděkování ženám, které napekly cukroví, byl bowling 14. dubna v Litomyšli. Zúčastnilo se 18 žen.

V sobotu 24. května se konalo okrskové hasičské cvičení v Tisové. Náš sbor reprezentovali 2 družstva žen a 2 družstva mužů.  Naše ženy v konkurenci 7 družstev přivezly 2 poháry. Vítězství a putovní pohár zvedly nad hlavu ženy, druhé družstvo mladších děvčat obsadilo 7 místo. Naši muži obsadili 2 a 6 místo. Naše nejmladší děti předvedly požární útok, který se jim povedl, jen škoda že se nepodařilo sehnat někoho, kdo by se dětem věnoval celoročně, aby mohly své výkony změřit s vrstevníky ve své věkové kategorii.

Dne 16. května oslavili hasiči svátek svatého Floriána před hasičárnou. Počasí moc nepřálo, na druhou stranu kdo to nepodcenil a přišel v zimní bundě, vydržel i přes půlnoc.  V sobotu 6. září proběhlo tradiční opékání krůt před hasičárnou. Vše bylo opět perfektně připravené k spokojenosti účastníku.

V říjnu proběhly volby do obecního zastupitelstva, jako jediný z hasičských kandidátů byl zvolen starosta sboru Tomáš Jeřábek. Dne 22. listopadu proběhl na místním sále Tradiční hasičský ples. Tentokrát byla účast nejslabší za poslední roky. Na poslední výborové schůzi v prosinci byl schválen nákup cvičebních uniforem pro obě družstva žen. Do hasičské zbrojnice byla také v druhé půli roku pořízena nová vrata.

Závěrečné slovo autora:

Celá výše zmíněná historie „v kostce“ dává naději nám všem, že to co před 130 lety započalo, jako tehdy odvážná myšlenka, se zdárně rozvíjí a pokračuje napříč několika generacemi hasičů a jejich spoluobčanů. 

Doufejme, že tato krásná tradice přetrvá a naše současnost bude i v budoucnu popisována s určitou příjemnou nostalgií a hrdostí. Především v dnešní hektické době je velice dobře patrný určitý posun hodnot, tím spíše patří dík všem, kteří stále žijí a pracují pro pomoc bližnímu svému. Kdo z vás – vážený čtenáři – četl tento historický průřez pozorně, jistě si nemohl nevšimnout, že některé výše zmiňované kulturní akce např. ples mají více jak stoletou tradici, jiné akce zanikly a další byly naopak uvedeny v život. Také toto dokumentuje nezastavitelný vývoj lidské společnosti, doufejme tedy, že i v budoucnu, budou generace příští udržovat tyto zvyklosti, budou se i nadále scházet při společných akcích a budou připraveny pomáhat, tam kde bude třeba.

Sepsal: Michal Šimek

V Českých Heřmanicích dne 1.9.2015